České sjezdovky vs. lyžování za hranicemi. Kdo je na tom lépe?

Každé ze středisek má svůj příběh. Třeba mezi polským Zieleniecem a Deštným v Orlických horách je cítit napětí. Česká strana dokonce zpochybňuje délku sjezdovek, kterou její polská konkurence uvádí. Zároveň ale připouští, že oba areály v budoucnu nejspíš propojí jeden skipass.

A pak docela jiný příběh. Krušnohorský Klínovec uzavřel spojenectví s německým Fichtelbergem už před čtyřmi roky a chce se společnými silami přiblížit k úrovni malých alpských areálů. Z čeho si ještě můžou čeští lyžaři vybírat?

Velký Javor vs. Špičák – Železná Ruda

Největší lyžařský areál v Plzeňském kraji soupeří s tvrdou německou konkurencí už řadu let. Jen pár kilometrů od šumavského Špičáku můžou lidé zaparkovat pod svahy Velkého Javoru, který nabízí více kvalitních sjezdovek a lepší zázemí například v podobě útulných restaurací nebo sáňkařské dráhy.

Špičák na Šumavě.

„Když jsme asi před deseti lety začali hodně investovat do modernizace areálu, tak si spousta lidí z kraje jezdila logicky užívat vyšší komfort na Javor. Nechci být škodolibý, ale stala se z toho i trochu snobská záležitost. Nad námi se ohrnoval nos,“ vzpomíná šéf Špičáku Vladimír Kasík. Kvalitu konkurence respektuje a snaží se jí odolat zlepšováním podmínek pro lyžaře. Na Špičáku začala jezdit čtyřsedačková lanovka, sjezdovky jsou širší o třetinu, funguje umělé zasněžování.

„Věřím, že až letos dokončíme nové parkoviště s kapacitou 230 aut hned u vleků a vylepšíme gastronomické zázemí, budeme na tom ještě o něco lépe,“ věří Kasík. O společný skipass neměla údajně německá strana zájem.

Hochficht vs. Lipno

Sousední rakouské středisko Hochficht nabízí oproti lipenským svahům dvojnásobný počet lyžařských kilometrů. Přesto jej vlekaři z jihočeské části Šumavy nevnímají jako konkurenci. Tvrdí, že se soustředí na úplně jinou klientelu.

Lyžařský areál Hochficht je častým cílem českých lyžařů.

Sjezdovky jsou součástí širšího sportovně relaxačního areálu v těsném sousedství lipenské přehrady, lákají hlavně rodiny s dětmi. Lipno se chlubí dětským lyžařským hřištěm, mírnějšími svahy a nabídkou až 150 lyžařskýh instruktorů.

„Naproti tomu ski areál Hochficht je ryze sportovním zařízením, které velmi vhodně doplňuje turistickou nabídku této části Šumavy,“ uznává ředitel společnosti Lipno Servis Petr Dušek. Podobný komplex jako Hochficht na české straně není a Dušek to přičítá tuzemským přísným podmínkám pro vybudování podobného areálu.

V minulosti na Lipně nabízeli zvýhodněné skipassy na Hochficht ale údajně o ně nebyl velký zájem.

Zieleniec vs. Deštné v Orlických horách

O polském středisku Zieleniec se v českých médiích začalo mluvit a psát jako o zajímavé alternativě pro lyžaře z východních Čech. Díky ceně a 21 kilometrům uváděných sjezdovek. To Petra Prouzu ze skiareálu v Deštném upřímně štve, protože o polské nabídce pochybuje. A za těžší konkurenci považuje spíše ostatní české vlekaře.

„Zieleniec uvádí 21 kilometrů, což je naprostý nesmysl, navíc tratě nejsou vzájemně propojené. U dvou lanovek o délce 650 metrů naleznete v mapě sedm sjezdovek - ve skutečnosti jsou tam dvě,“ tvrdí Prouza. Jaká je realita, však musí posoudit lyžaři na místě, polské mapy pochopitelně tvrdí něco jiného.

Ski areál v Deštném v Orlických horách.

Deštné je spíše menší areál, s nižším počtem vleků, který ale odkazuje zejména na propojení svých sjezdovek a umělé zasněžování. Prouza předpokládá, že jeho návštěvníci na polskou stranu nepřejdou. Zároveň ale říká, že spojenectví s rozvíjejícím se Zieleniecem by se nebránil.

„Co se týče společného skipassu, dle mého názoru k tomu během několika let dojde. Zatím však neproběhla žádná jednání,“ dodává.

Velká Rača vs. Pustevny

Lyžování na Slovensku nemusí nutně znamenat návštěvu Nízkých nebo Vysokých Tater. Zajímavé středisko můžou lidé z Beskyd a jejich podhůří najít poblíž české a polské hranice ve Velké Rače. Středisko v pohoří Kysuce má přes čtrnáct kilometrů sjezdovek, tři lanovky a tři vleky.

Ledové sochy na Pustevnách.

Tedy víc než většina areálů v Česku. Tuzemskou alternativou pro lyžaře jsou například Pustevny, místo spjaté nejen se sjížděním kopce, ale i běžkováním, kulturními akcemi nebo prostě jen výlety. V případě těchto dvou areálu jde tedy přece jen o trochu odlišný zážitek.

„Velká Rača hlavně lyžařským areálem. Naopak Pustevny poskytují z 90 procent celoroční zajímavou destinaci, převážně pro pěší turisty a rekreanty,“ vysvětluje vedoucí ski areálu Petr Chrostek. Pustevny mají o čtyři kilometry kratší sjezdovky, k vidění jsou tam však například domy od architekta Dušana Jurkoviče nebo socha Cyrila s Metodějem.

Fichtelberg vs. Klínovec

Před čtyřmi lety byly tyto krušnohorské areály rivaly. Nyní je spojuje skibus a v jejich pokladnách je k dostání společná jízdenka na jeden a půl dne za 1040 korun. Když se jejich svahy sečtou, může Klínovec s Fichtelbergem délkou sjezdovek 33 kilometrů konkurovat české Peci.

Lanovka v německém areálu Fichtelberg.

Klínovečtí připouští, že spojenectví znamenalo kompromisy, ale celkově je projekt těší. „Před čtyřmi lety, když jsme začali se zásadní modernizací skiareálu, došlo k prvnímu propojení. Součástí obnovy bylo zakoupení odbavovacího systému, který byl s areálem v Oberwiesenthalu (Fichtelberg) kompatibilní,“ popisuje Petr Zeman z areálu na Klínovci.

Netají se cílem českou a německou stranu propojit lanovkou, odpadlo by tedy přejíždění skibusem. Dalším rozšířením na české i německé straně by mohl resort nabýt až na 50 kilometrů sjezdovek, to je však závislé na nejrůznějších úředních povoleních i penězích a uvažuje se o něm v horizontu tří až pěti let.

Projekt je aod začátku odvážný. „Spojením jsme chtěli vytvořit alternativu menších alpských areálům,“ říká Zeman.

Czarna Góra vs. Kouty nad Desnou

Budování šestimístné lanovky v Koutech nad Desnou.

Kdyby šlo o box, byl by to vyrovnaný souboj, který by se rozhodoval na body.

Areál na české straně Jeseníků patří s 11,5 kilometry mezi největší moravské komplexy. Délka sjezdovek v Czarné Góře je v podstatě stejná, za o něco nižší cenu. Pro Čechy je však pochopitelně  vzdálenější, neleží těsně za hranicemi. Obě střediska jsou moderně vybavená s dlouhými sportovními sjezdovkami a slušným zázemím.

„Polský areál neznám, takže to neumím posoudit. O společném skipassu neuvažujeme,“ říká Petr Marek z Koutů.

Jaké jsou vaše zkušenosti s lyžováním na obou stranách hranic? Své zážitky či poznámky nám posílejte na adresu michal.pavec@lidovky.cz. Děkujeme!