Mimořádně velké spropitné přitom lidé odmítají. Striktně se vůči němu staví téměř polovina lidí. Na 80 procent hostů totiž jen zaokrouhlí částku nahoru bez ohledu na celkovou útratu, vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Home Credit mezi více než 500 respondenty.
Spropitné? Češi ho dají, i když jsou nespokojení. Restauratéři pak tápou |
„Téměř všichni dávají v restauracích spropitné aspoň někdy. Kladně se ke spropitnému staví téměř devět z deseti Čechů, i když to neznamená, že ho nechají vždy,“ komentoval výsledky průzkumu analytik Home Creditu Michal Kozub.
Nepravidelně dává spropitné bezmála 60 procent lidí. Mají podmínku, jídlo musí být výborné, obsluha příjemná. To nejčastěji zmiňovali jako důvod k tomu, aby zaplatili o něco více, než je na účtu.
Nepsané pravidlo: 10 procent
Někteří hosté potřebují k tomu, aby číšníka odměnili, mimořádnou událost, se kterou je návštěva v restauraci spojena. Typicky oslavu, velký rodinný oběd a podobně. Na čtyři procenta lidí tvrdí, že spropitné dávají třeba jen na rande či na rodinné oslavě. „Může jít o zákazníky, kteří by si normálně nechali vrátit do koruny, ale před partnerem či rodinou to nechtějí přiznat a chtějí vypadat dobře,“ podotkl Kozub.
Zároveň platí, že se hosté v restauraci při placení neohlíží na procenta z útraty a neřídí se nepsaným pravidlem nechat obsluze desetinu z útraty navíc. Téměř 80 procent hostů spíše přihlédne k výšce částky a jednoduše ji zaokrouhlí nahoru. Ve výsledku může být spropitné jen pár korun.
Špatný servis, žádné spropitné
Pokud jsou ale nadmíru spokojení, umí být Češi štědří a sáhnout do kapsy hlouběji. Ve chvíli, kdy bylo jídlo skutečně výborné a obsluha milá a pozorná, polovina hostů ji neváhá odměnit částkou vyšší než 100 Kč.
Pětina lidí v mimořádné situaci volí spropitné mezi 151 až 199 Kč. V ČR zákazníci spropitné používají vyloženě jako zpětnou vazbu. Je podle nich normální, že je objednané jídlo dobré a obsluha zdvořilá. Takovou situaci považují za standard a větší spropitné nedávají, dodal Kozub.
Naopak nenechání žádného spropitného by mělo být pro obsluhu upozornění. Přesně polovina lidí při špatném servisu nebo nedobrém jídle nenechá ani korunu navíc. Zbytek je pak ochotný nechat jen pár korun. „Češi možná nejsou zvyklí stěžovat si na kvalitu jídla. Ale při placení jasně ukážou, zda byli spokojení nebo ne,“ uzavřel Kozub.
