Myšina, voda a přidaný cukr. Až třetina vín v Česku není k pití a může škodit zdraví

Zákazníka můžou zaskočit i na první pohled solidní vína. Maďarský modrý portugal ve skleněné láhvi, zajištěný v březnu ve skladu v Bílém Kostele nad Nisou, obsahoval kvasinky, které zničily jeho chuť i vůni. „Víno má nasládle ostrou vůni připomínající dehet nebo koňský pot a nakyslou, živočišnou až špekovou chuť,“ píše Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svém webu Potraviny na pranýři.

Podobných vín je v Česku k dostání překvapivě vysoké množství. Čísla ze SZPI hovoří o bezmála třetině vadných výrobků zjištěných v posledních dvou letech.

Na trhu jsou v sudech, lahvích i krabicích k mání ještě horší exempláře než zmíněný modrý portugal. Červené víno s názvem Dcérka prodával vietnamský obchodník v Mostě. Kontroloři označili tento nápoj ve dvoulitrové plastové lahvi jako nebezpečný. Obsahoval nežádoucí těkavé látky, byl zahnědlý a jeho chuť ovlivňovala takzvaná myšina, což je vada vína charakteristická mimo jiné „myším“ zápachem a nepatřičným zakalením.

Větší než malé množství morfia v máku. Nabízel ho Albert i velkoobchod

Vína jsou jednou z priorit inspektorů, kteří ročně zkontrolují okolo tisícovky vzorků. Nejčastěji prověřují sudová vína, ale i ta z kamenných prodejen. Statistiky z loňského roku říkají, že odebrali 864 vzorků, z nichž neprošlo 27,7 procenta. Vyšší procento problémových vín tvořila ta sudová.

„Mezi nejčastější závažná pochybení patří nadlimitní množství přidaného cukru, vody, přítomnost syntetického glycerolu či klamavé geografické označení. Původ révy je údajně český, ale ve skutečnosti je jiný,“ vypočítává mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Problémem pro SZPI je také chuť – je jiná než by měla pro danou odrůdu být. Anebo je víno nepoživatelné a trpí například výše zmíněnou myšinou.

Kontroloři si logicky vybírají potenciálně problematické vzorky či provozovatele. To však nic nemění na vysokém procentu zjištěných pochybení. Většinou se navíc nejedná o šlendrián, ale o pančování.

„Jednoznačně jde o úmysl, výroba vína má jasný technologický postup. Přidaný cukr, voda či dokonce glycerin v něm nemají co dělat. Kontroly potravinářské inspekce nestačí, je potřeba zásah státu. Dříve než někdo umře,“ říká s určitou nadsázkou Jaroslav Burkart, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR.

Podle Burkarta se protagonisté černého trhu s alkoholem po tragické metanolové aféře s desítkami mrtvých přesunuli právě k výrobě pančovaného vína.

„Pomoci podle mě může například zavedení spotřební daně, jako je tomu například ve Francii. Nejde o to platit dvacet korun za láhev, mohla by to být symbolická částka. Důležitá je větší kontrola,“ dodává Burkart.

Podle prezidenta Svazu vinařů ČR Tibora Nyitrayie ale není spotřební daň řešením.  

Tvrdí, že problematická vína přicházejí do Česka převážně ze zahraničí a nepodléhají přísné kontrole. Spotřební daň by podle něj spíše zatížila poctivé a dnes už dosti kontrolované vinaře.¨

„Tuzemští výrobci musí být registrovaní, hlásí každý litr vína. Je třeba více dohlížet na zboží, které se k nám dováží. Není žádná evidence toho, co se s tímto vínem děje,“ zlobí se Nyitray. Věří, že pomůže projednávaná úprava zákona o vinařství, kterou jeho svaz podporuje s tím, že pomůže současný „hrozný stav“ napravit.

Jaké jsou vaše zkušenosti s víny z českých obchodů a vinoték? Posílejte své dojmy, případně i s fotografiemi na michal.pavec@lidovky.cz.