Lidovky.cz

Niedermayer: Kvůli Brexitu může česká ekonomika zpomalit, zásadní propad ale nečekám

Evropa

  9:00
PRAHA - Rozhodnutí Britů o odchodu z Evropské unie způsobilo dramatickou situaci na trzích. Ceny akcií od rána padají a analytici odhadují, že unijní ekonomika zpomalí. „Tohle je krátkodobá reakce, která vychází z toho, že finanční trhy Brexit neočekávaly. Za pár dní se situace trochu zklidní,“ řekl v rozhovoru s LN europoslanec a bývalý guvernér ČNB Luděk Niedermayer (TOP 09).

LUDĚK NIEDERMAYER (Spojené síly). Do Evropského parlamentu se dostal už v minulém období za TOP 09. Osm let působil jako viceguvernér ČNB a dvanáct let jako člen její bankovní rady. foto:  Petr Topič, MAFRA

LN: Byl jste překvapený z výsledku britského referenda?
Překvapený nejsem, ale jsem z toho hrozně smutný, protože bych byl velmi rád, kdyby se Britové rozhodli v unii zůstat. Ale překvapený nejsem, protože jsem sledoval kampaň, která byla naprosto neracionální a nestojící na faktických argumentech. Když k tomu člověk přičetl, že premiér nebyl zrovna plně věrohodný, protože nikdy nepatřil k nějakým zastáncům toho, že Evropská unie je dobrá věc, tak se dalo očekávat, že to bude hodně těžké a bohužel to dopadlo takhle.

LN: Jaké to bude mít důsledky pro Británii, Česko a celou Evropskou unii?
Já bych to striktně rozdělil. Britové teď musí začít postupovat. Doufám, že budou postupovat podle článku 50, protože zastánci Brexitu začali vymýšlet ještě nějaké jiné varianty. Parlament to musí projednat a potvrdit vůli vyjádřenou v referendu, protože referendum nemá rozhodovací pravomoc. A potom budeme doufat, že pan premiér bude rychle informovat svoje kolegy na radě a začne jednání o smlouvě o vystoupení, které by mělo trvat dva roky. Zároveň asi společně s tím budou muset Britové intenzivně vyjednávat o svém obchodním modelu, což bude komplikované. Na první pohled ten postup vypadá logicky, má to ale různé problémy. Jeden z nich například je, že zbývajícím sedmadvaceti členům nebude úplně konvenovat, že po celou tu dobu bude britský premiér hlasovat na radě, v parlamentu budou britští poslanci, a to znamená, že budou mluvit do toho, co se jich už věcně nebude úplně týkat. Jsem skeptický k tomu, že by byla velká ochota to období prodlužovat.

LN: A ten zbytek?
Dvacet sedm zbývajících premiérů musí urychleně převzít svoji odpovědnost a stát se lídry, kteří se rozhodnou, jak budou pokračovat a musí vyslat jasné poselství, že spojená Evropa je strašně důležitá a že udělají všechno pro to, aby ten projekt fungoval. A budou aktivně přesvědčovat svoje voliče o tom, že to je dobrá věc.

LN: Zmínil jste, že nebude příliš velká ochota prodlužovat proces vystupování. Už teď se ale mluví o tom, že to není detailně popsáno a že to může být problém, který bude trvat podstatně delší dobu.
Určitě z toho vzniknou problémy, ale to Britové museli vědět, když se premiér rozhodl referendum vypsat. Je tam jasně řečeno, že to období lze prodloužit jen na základě jednomyslnosti. Musí s ním tedy souhlasit všechny členské státy.

LN: Už teď to má dopad na to, jak se chovají trhy. Dílčí dopady referenda jsou patrné. Co máme očekávat dál?
Tohle je krátkodobá reakce, která vychází z toho, že finanční trhy to neočekávaly. Za pár dní se situace trochu zklidní a nastoupí dlouhodobé reakce. Když se na to podívám z hlediska České republiky, tak hlavní teze je, že se musíme starat o zájmy zbývajících sedmadvaceti států, zejména těch naší velikosti, pro které ani vícerychlostní Evropa, ani mezivládní Evropa není dobrým řešením. Potřebujeme, aby ten model zůstal tak, jak je. Pokud se naplní model, že britská ekonomika zpomalí, tak to na nás bude mít nějaký, ale ne zásadní vliv. Samozřejmě jiný na firmy, které tam přímo vyvážejí a jiný na zbytek ekonomiky. To je klasický dopad, stejný jako když dojde ke zpomalení britské ekonomiky, nebo by došlo ke zpomalení německé nebo španělské ekonomiky, tak se nás to prostě dotkne. Čím hůř se bude Britům dařit tu situaci zvládnout a ekonomiku uklidnit, tím bude dopad větší. Stejně tak, když dohoda o budoucím obchodním uspořádání nebude dobrá pro volný obchod, tak ten dopad bude větší. Co podle mě bude nejvíc ohrožovat nás a starý kontinent bude to, když se nepodaří představitelům zemí zásadně zvýšit důvěru k Evropské unii a pokud se rozjedou spekulace, že Brexit je začátek a bude to pokračovat. To by bylo velmi špatně ve vztahu k investicím, omezilo by to spotřebu a tak dále. Ale tohle všechno máme ve svých rukou.

LN: K těm dopadům bude docházet ještě během rozvodového stání nebo až v momentě, kdy dojde k finálnímu podpisu rozvodových papírů a Británie fakticky odejde?
Zaprvé záleží na tom, jak rychle bude britská vláda postupovat s parlamentem. Na tuhle informaci z Británie budeme čekat. A potom bude rozhodující to, jak se bude vyvíjet právě jednání o obchodních vztazích. Koneckonců všechny analýzy, které byly nesmírně kvalitní, říkaly, že jsou zjednodušeně tři modely budoucího ekonomického uspořádání. Jejich rozdíly z hlediska HDP jsou velice významné. Britové se teď budou muset rozhodnout, jestli se přikloní k modelu asociovaného člena EU přes Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), což by minimalizovalo ekonomické dopady a dalo by to také takový podotazník k tomu stanovisku unii opustit. Opačný extrém je žádné obchodní dohody a režim podle světové obchodní organizace, což má největší dopady na Británii, potenciálně i na naše exportující firmy. A mezi tím jsou nějaké hybridní modely. Například, že se Britové pokusí některé věci vyjednat, jiné ne a potom bude ten dopad selektivní. Britové do toho jednání ale nevstupují silní. Jednak je tady problém v tom, že snad všechny vlády nechtějí, aby se u nich rozjel exit, což znamená, že nechtějí, aby to vypadalo, že opuštění unie je strašně jednoduchá věc a dá se na ní vydělat. Británie zbytku unie nabídne otevření svého trhu o velikosti asi 50 milionů, zatímco unie jí dává přístup na trh zhruba deset krát větší. Takže to nebude jednání rovného s rovným. Výsledek pro Brity podle mě nebude příjemný.

LN: Takže na otázku, jestli z toho vychází hůř Británie nebo Evropa, je jasná odpověď, že Británie?
Samozřejmě. Tam budou přímé ekonomické dopady a ta nejistota je obrovská. Nikdo neví, jaký model to bude. Trhy budou muset do té doby kalkulovat s tím nejhorším ekonomickým výsledkem. Zvláště poté, co trhy velmi špatně odhadly výsledek referenda, bude opatrnost v té výši. Bude hrát roli také to, kdo bude premiérem. Představa, že by pan Farage negocioval se zbytkem obchodní dohody, by znamenala nedobrou zprávu z ekonomického hlediska.

LN: Donald Tusk ve svém projevu prohlásil: Co tě nezabije, to tě posílí. Mluví se o variantách dalších exitů. Může to Evropskou unii prostě zabít?
Myslím si, že ne. Ale může se transformovat do něčeho úplně jiného. Země v rámci eurozóny mají podle mě velmi silný společný zájem na pokračování. Nedovedu si úplně představit, že by došlo k rozpadu eurozóny. Jeden z těch scénářů je vícerychlostní Evropa, což by pro nás příznivé opravdu nebylo. My bychom byli v té druhé rychlosti s ekonomickými a politickými důsledky. Ještě horší varianta by byla mezivládní Evropa. To znamená, že význam formalizovaného jednání u stolu v rámci Evropské rady a europarlamentu, kde máme docela silnou váhu a můžeme hledat spojence, by bylo nahrazené ujednáními za zavřenými dveřmi vybraných členských zemí, které by to pak předkládaly těm ostatním. A to by pro nás znamenalo dramatický pokles našeho vlivu a nebyli bychom schopni ovlivnit, jakým směrem se Evropa vydává. A přičtěte si k tomu, že řada politiků doteď rozšíření úplně nestrávila a konec konců velká část brexitové kampaně byla nastavená nikoliv na migrantech, kteří vadí českým občanům, ale na tom, že v Británii pracují Poláci, Češi, Němci a Francouzi. To považuji za absurdní.

LN: A existuje varianta, že si to rozmyslí? Je to vůbec možné?
Myslím, že ne. Ale musí to samozřejmě potvrdit parlament, což je velmi těžká pozice. To vítězství bylo silné. Nebylo to o pár hlasů. Existují informace, že 70 procent parlamentu jsou proevropští poslanci, ale asi jim nezbyde nic jiného, než to potvrdit. Ale vůbec logika, že Cameron bude vyjednávat do října a pak nastoupí někdo jiný... Ta věc se asi vůbec neměla stát a minimálně se neměla stát teď.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.