Návod pro zákazníky: účtenku nemusíte převzít, někde vás čeká babišovné

Kolik hospod zavře?

„Jestli stát zavede EET, končím,“ avizovala řada hostinských, především z malých restaurací.

Hlavním důvodem, který oficiálně uvádějí, jsou náklady na pořízení a provoz pokladen i jejich obsluhu. U starších hostinských je to také obava z technologií či neochota se učit. Další se obávají, že až přiznají všechny tržby, ocitnou se mezi plátci DPH, což jim zvýší administrativu a účetní náklady.

Na základě současných objednávek piva odhadují pivovary uzavření pěti až deseti procent provozoven. Skeptické jsou i oborové organizace, které provádějí průzkumy trhu. V některých regionech přímo varují. Například ve Zlínském kraji podle tamní Asociace hotelů a restaurací skončí 20 až 30 procent podniků.

Nutně to nemusí být hned, větší vlnu odborníci čekají na základě hospodářských výsledků prvních měsíců. Zkušenost z Maďarska však ukazuje, že řada firem skončila kvůli obavě, že nový systém prokáže jejich minulé daňové delikty. Titíž lidé však brzy založili firmy nové.

O kolik se zdraží?

Náklady na pořízení pokladen a pravidelnými měsíčními poplatky za programy argumentuje řada především menších restaurací, které se rozhodly zvýšit ceny. Dle informací LN se růst může pohybovat od dvou až čtyř korun za pivo v běžné restauraci, u jídel to může být i víc než desetikoruna.

Část hostinských, kteří pod příslibem anonymity přiznávají, že přinejmenším část tržeb inkasují mimo účetnictví, odhaduje zvýšení ceny na deset až patnáct procent – podle toho, jak se vyvine konkurenční prostředí. Větší podnikatelé však zdražovat výrazně nebudou, a tím získají výhodu.

Krátce před startem EET se objevil pojem babišovné. Znamená přirážku, kterou chtějí někteří hostinští zaplatit za vydání každé účtenky, a tím pokrýt náklady na její tisk. Tento poplatek by podle informací LN byl legální, sporná je ale efektivita.

Jak číst účtenku?

Obchodník musí účtenku vydat, zákazník ji však není povinen převzít. Účtenka nemusí mít materiální podobu, a tak ji prodávající může vystavit i elektronicky a předat ji zákazníkovi například prostřednictvím e-mailu, MMS a podobně. Na této formě se však musí prodejce a klient shodnout.

Na účtence jsou dva podstatné kódy: bezpečnostní kód poplatníka (BKP) a fiskální identifikační kód (FIK). Slouží mimo jiné k tomu, aby zákazník mohl zkontrolovat, zda restaurace částku zaevidovala. K tomu musí část těchto kódů opsat do formuláře na portálu daňové správy. Je to nepraktické, neboť jde o řadu údajů. Na portál se lze proklikat z adresy http://adisspr.mfcr.cz. Tam lze rovněž nahlásit, pokud prodávající odmítne vydat účtenku.

Pokud nebude internetové spojení mezi restaurací a daňovou správou funkční online, zákazník nemusí čekat. Prodejce vytiskne účtenku bez kódu FIK. I tak zůstává platná, pro identifikaci bude opatřena dalším kódem – PKP (podpisový kód poplatníka).

Jak upozornila Česká obchodní inspekce, účtenka EET sama o sobě nenahrazuje obvyklý účet sloužící například k reklamaci. Nemusí totiž obsahovat řadu údajů včetně informace o konkrétním zakoupeném zboží. Řada systémů však umožňuje oba typy účtenek kombinovat na jeden doklad.

Kdy vypukne loterie?

První by se měla odehrát v příštím roce. Zatím však ministerstvo financí nerozhodlo o žádných parametrech.

Na dřívější dotaz LN sdělilo, že účtenka bude losem bez ohledu na výši utracené částky. Část hostinských se proto obává, že zákazníci budou žádat účtenku například za každé pivo zvlášť.