Lidovky.cz

Češi spoří, ale velký efekt to nemá. Peníze nejvíc ukládají na běžné účty

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Aktiva českých domácností dosáhla­ v roce 2016 hodnoty 12 bilionů korun. To je o 586 miliard korun více (5,1 procenta), než tomu bylo rok předtím. Na 56­procent majetku mají ve formě nefinančních aktiv, kam se řadí byty, domy, pozemky, stroje a cennosti.

České koruny. foto: Shutterstock

Závazky domácností, což jsou především úvěry, dosáhly 1,61 bilionu korun. Zbytek (5,38­bilionu korun) připadá na finanční aktiva, tedy vklady, hotovost, investiční a­ pojistné produkty apod. To jsou závěry dokumentu „Finanční a majetková situace českých domácností v roce 2016“, který ve středu zveřejnila Česká bankovní asociace (ČBA). Potud vše vypadá dobře.

Problém je ovšem v tom, že finančním aktivům stále dominují vklady, na nichž měly domácnosti 2,4 bilionu korun. Například u­ banky Wüstenrot má až 54 procent jejích klientů na spořicím účtu zůstatek do 250 tisíc korun, více než 30­procent klientů má čtvrt až jeden milion a jen 15 procent přes milion korun. „Až 85 procent lidí, kteří mají u nás peníze na spořicím účtu, je ve středním a vyšším věku,“ doplňuje Pavel Hejzlar, produktový manažer finanční skupiny Wüstenrot.

Spořicí účet jen jako rezerva

A právě zde je kámen úrazu. Pravidelně si sice ze svého měsíčního příjmu tvoří finanční rezervu více než sedm z deseti obyvatel Česka, což je dobrá zpráva. Jenže s nimi nijak nepracují. Nechají je ležet na běžném či spořicím účtu, které teď prakticky nic nevynášejí. Jejich úrokové sazby se pohybují od nuly do 0,6 procenta. Důvod je prostý. Lidé je považují za bezpečné produkty, protože se na ně vztahuje pojištění vkladů do sta tisíc eur.

Zdání však klame. „I zde každý z nás podstupuje obrovské riziko, a to riziko inflace,“ říká Petr Šustek ze společnosti Renomia Benefit. A ta jde nahoru. „Meziměsíčně v květnu stoupla o 0,2 procenta, meziročně zrychlila na 2,4 procenta,“ doplňuje Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka ČBA.

Ceny táhnou nahoru především potraviny a také řada odvětví služeb. „A inflaci dále podpoří nedostatek pracovníků v podnikové sféře, všeobecný růst mezd a pevná spotřebitelská důvěra,“ dodala Zamrazilová.

S penězi je třeba pracovat

Na spořicím účtu by tak měla být jen finanční rezerva a část peněz, které si odkládáte, byste měli investovat jinak. Pro splnění svých cílů ve střednědobém časovém horizontu můžete využít třeba stavebního spoření.

„Pro delší časový horizont se mnohem více hodí nástroje investičního charakteru, jako jsou podílové fondy, kam se dá investovat od 500 korun měsíčně výš, doplňkové penzijní spoření nebo nemovitosti,“ popisuje Martin Mašát, analytik společnosti Partners.

A menší část svého portfolia můžete vložit i do alternativních investic. Například do stále oblíbenějšího zlata se dá rovněž investovat od 500 korun měsíčně výš. Za dostupné peníze lze pořídit třeba i sběratelské mince či medaile.

Pro představu, sběratelská medaile z edice Pohádkové poklady České televize s motivy známých postaviček Pata a Mata, kterou v ­současnosti vydává Pražská mincovna, přijde v provedení z ryzího stříbra na 1650 korun, dukát z ryzího zlata je za 6950 korun a uncová zlatá medaile (31,103 gramu) stojí 55 600 korun. Jejich hodnotu zvyšuje omezená dostupnost. Bylo jich totiž vyrobeno jen pět set, sto a ­deset kusů.

Kolik peněz odkládat

Jak ale peníze mezi jednotlivé druhy investic rozvrhnout? „Pro udržení určité životní úrovně po odchodu do penze doporučuji odkládat alespoň desetinu současného čistého měsíčního příjmu,“ říká Hejzlar. Zapomínat by podle něj lidé neměli ani na neočekávané výdaje, které mohou nastat například při ztrátě zaměstnání nebo když se vám rozbije auto.

Pohotovostní rezerva, která patří na spořicí účet, by měla tvořit alespoň trojnásobek měsíčních výdajů. Jako první je samozřejmě třeba vytvořit si pohotovostní rezervu a až pak se pustit do dalšího investování.

„Při výběru konkrétního investičního nástroje přitom platí, že čím delší čas pro realizaci svého cíle máte, tím víc vám riziko klesá a­ můžete si dovolit rizikovější produkt,“ doplňuje Mašát.

A pak je tu pravidelnost investování. Při pravidelném ukládání fixní částky totiž dochází k průměrování ceny. Čím vyšší kolísavost výnosů, tím vyšší efekt pravidelné investování má.

Že na vytváření nějakých rezerv nemáte žádné peníze? Možná to není tak docela pravda. Sáhněte si do svědomí a řekněte si, zda všechno, za co každý měsíc utratíte peníze, opravdu potřebujete. Vždyť například k 300 korunám vloženým na penzijní spoření dostanete státní příspěvek 90 korun, a ještě se vám všechny tyto peníze zhodnocují. Pro pravidelné investice do podílových fondů vám bude stačit pětistovka, někde dokonce 300 korun. Nějakou stovku byste měli odložit na pohotovostní rezervu.

To jsou částky, které většinu lidí určitě nezruinují. Možná teď trochu omezí váš komfort, ale do budoucna vás mohou ochránit před řadou nepříjemných situací.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.