Lidovky.cz

KSČ je důvod, proč se držím úředničiny

Evropa

  17:18
PRAHA - Štefan Füle (47) se má stát ministrem pro evropské záležitosti ve vládě Jana Fischera. Mimo jiné i v souvislosti s jeho jménem se zvedla nová vlna debaty o účasti bývalých kádrů na veřejné moci, protože Füle, nynější velvyslanec Česka při NATO, byl ve službách KSČ. V rozhovoru pro LN mluví o své minulosti.
Jak dlouho jste byl členem KSČ?

1982 až 1989.


Členství ve straně vysvětlujete svojí „naivitou“. Naivitou vůči čemu?

Kandidátem KSČ jsem se stal v osmnácti, ještě na střední škole, a členem pak dva roky poté. To, co jsem nazval naivitou, bylo, že mě v té době, v mém tehdejším věku, naprosto zklamal můj vnitřní kompas. Bylo to rozhodnutí někoho, kdo o světě věděl velmi málo.

Kritiku, že jsem byl přinejmenším naivní, přijímám. Nejsem na to rozhodnutí hrdý, byla to chyba. Kritika, která ze mě jednou provždy dělá kariéristu a bezcharakterního lumpa, ta mě mrzí. Spoluvytvářet řadu roků bezpečnostní politiku tohoto státu vyžaduje nějakou představu o světě a charakter a já v tom mám jasno. Nicméně vnímám, že mé členství v KSČ je stigma.


Co znamená, že jste o světě věděl málo? Neměl jste informace o režimu? Myslel jste si, že se přihlašujete do kroužku?

Já to nechci bagatelizovat a říkat, že to pro mě bylo něco jako pionýr… Žil jsem tehdy běžným životem normalizace osmdesátých let: neměl jsem kolem sebe příběhy bezpráví, neposlouchal jsem Hlas Ameriky atd., neměl jsem kontakty na Západě… Vstup do KSČ mi připadal jako něco přirozeného spíš než naopak.


Co jste si z této etapy a studia na MGIMO vyvodil?

Že i kdybych měl ambice jít do politiky, tak tohle -- moje členství v KSČ -- je důvod, proč se držím státní služby, úředničiny. Nikdy jsem neuvažoval, že bych vstoupil do jiné politické strany, tato věc mně v tom brání. MGIMO byla standardní škola v tom smyslu, že se na ní marxismus-leninismus a vědecký komunismus učily stejně jako na českých školách. A byla to -- a stále je -- špičková škola pro mezinárodní vztahy, které jsem chtěl studovat. Když si člověk odmyslel ten ideologický balast, získal solidní základ pro práci v diplomacii.


Váhal jste se souhlasem na ministerský post kvůli své minulosti?

Byl jsem navržen do vlády, která není politická. Je to vláda vyšších úředníků, která má navíc jasné časové vymezení. Za těchto podmínek s tím stigmatem problém nemám, vidím to jako pokračování služby pro stát a v tomto smyslu jsem neváhal.

Můj osobní „práh studu“ je ten, že bych se s průkazkou nějaké politické strany snažil dostat do politické vlády.


V době českého předsednictví budeme mít na třech klíčových postech bývalé členy KSČ - vás, Jana Kohouta, Jana Fischera. Co to vysíláme za vzkaz, dovnitř i navenek?

Ještě nejsme v situaci, kdy takové trio existuje, takže nemá smysl spekulovat o vzkazu.


Odhlédněte od konkrétních jmen: co o sobě říkáme sami sobě a Západu, když ve chvíli, kdy máme spoluřídit svět, nás zastupují lidé, kteří se kdysi dali do služeb režimu, pro nějž bylo evropské společenství nepřátelským celkem?

Odpovím stejně: ta situace ještě nenastala, takže je předčasné o ní debatovat. Nicméně jednu poznámku si dovolím: důvod, proč Jan Fischer sestavuje vládu odborníků, je ten, že politici se na jiném řešení nedohodli. A já předpokládám, že ti, kdo ve vládě zasednou, budou nakonec ti nejlepší odborníci schopní přesvědčivě Českou republiku zastupovat. To, co bude Evropu zajímat, bude schopnost nové vlády úspěšně dokončit předsednictví.


Čili podstatná je odbornost, morální integrita méně?

Důležitá je odbornost a dvacet let následujícího, věřím, bezúhonného života.


Proč nemáte členství v KSČ uvedeno v oficiálním životopisu?

V životopisech na úřadech, kde já jsem sloužil, se neuvádí politická příslušnost, zejména ne ta neaktuální. To je standard v diplomacii a zahraničních službách.


Většinu své polistopadové kariéry jste spojil s NATO, teď se máte ve sledu několika dní přeorientovat na EU. Řada lidí vidí obojí v opozici - buď jsou proNATO, nebo proEU. Nebudete muset udělat ideologickou otočku?

Vždycky jsem sdílel tezi, že naše členství jak v NATO, tak v EU jsou největší polistopadové úspěchy České republiky a varoval jsem před tím, abychom to stavěli buď anebo, abychom hloubili příkop mezi oběma těmi pilíři, které jsou stejně důležité. Na kolegovi Alexandru Vondrovi jsem schválně pozoroval, zda bude mít problém s přerodem z atlantisty na Evropana, a myslím, že právě on dokázal, že lze obojí smířit. V tomto je mým vzorem a sám u sebe nepředpokládám žádný vnitřní boj.


Vondra měl dva roky, vy nastoupíte do rozjetého vlaku. Budete muset něco „došprtat“?

S Janem Fischerem jsme se shodli, že naprostou prioritou bude zakončit předsednictví se ctí, nebo minimalizovat škody, chcete-li. Co to konkrétně znamená a co to bude znamenat pro mě osobně, to je součástí diskusí, které vede on, a já nechci jeho pravomoci narušovat.


Co to znamená? Že budete ministr minus? Vzdá se Česko nějaké agendy?

Nemám mandát odpovědět na tyto otázky. Jan Fischer oznámí své rozhodnutí týkající se nové vlády příští týden a do té doby jsou diskuse tohoto typu, jakkoli relevantní, předčasné.


Kdo povede českou delegaci na červnovém summitu unie? Premiér Fischer, nebo prezident Václav Klaus? Jaká je vaše představa?

Konzultace na toto téma už byly zahájeny, ale opět: vysílání jakýchkoli signálů přes média by bylo kontraproduktivní. Já mám svoji představu, vím, že v této věci musí zaznít jasné slovo, ale víc teď neřeknu. Tohle je momentálně jedna z nejdůležitějších otázek nejen pro novou vládu, ale i vládu v demisi a politické strany, a mělo by v ní dojít ke shodě.


Proč je to jedna z nejdůležitějších otázek?

Protože je potřeba ji rozhodnout co nejdříve, kvůli evropským partnerům, kteří se budou ptát a už ptají. Nebude to rozhodnutí přijaté ve vzduchoprázdnu.


Jaký je váš názor na Lisabonskou smlouvu? Zatím jste se k ní nemusel vyjadřovat, teď ovšem to bude jedno z vašich hlavních témat.

Patřím mezi zastánce Lisabonu. Vidím plusy té smlouvy, vidím její minusy, ale celkově jsem přesvědčený, že to není pro Evropu úkrok stranou, ale krok správným směrem. Navíc jsem toho názoru, že když nějaká vláda podepíše mezinárodní smlouvu, má udělat maximum pro její ratifikaci. Kladný verdikt senátorů v prvním čtení v květnu by mě potěšil.


Pošle Fischerův kabinet do sněmovny smlouvu o protiraketové základně?

Jestliže tato vláda vznikla na průsečíku dohody politických stran - a tím je dán její mandát - jakýkoli krok týkající se radaru bude muset vycházet ze shody těchto stran. Pokud tu shoda nebude, k ničemu v tomto směru nedojde.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.