Vyplývá to z návrhu státního závěrečného účtu, který vláda předložila Poslanecké sněmovně. Podíl schodku na hrubém domácím produktu v běžných cenách klesl meziročně o 1,3 procentního bodu na 0,5 procenta.
Letošní rozpočet předpokládá schodek 38,1 miliardy korun, kvůli následkům ekonomické krize se ho však podle všech dosavadních informací nepodaří dodržet. Pokud by se státní rozpočet v následujících čtvrtletích vyvíjel stejně jako od ledna do konce března, hrozil by na konci roku kvůli nižším příjmům schodek státního rozpočtu 170 až 180 miliard korun, uvedl již dříve ministr financí Miroslav Kalousek.
Celkové příjmy státního rozpočtu byly loni proti předpokladům vyšší o 20,4 miliardy korun, a to především díky vyšším privatizačním příjmům. Výběr daní z příjmů firem překročil předpoklady o 13,4 miliardy korun. Naopak výdaje byly proti plánu nižší o 43,2 miliardy korun. Úroky z veřejného dluhu loni naopak vzrostly o téměř 11 miliard na téměř 48 miliard korun.
Reálný růst české ekonomiky loni zpomalil na 3,2 procenta z předloňských šesti procent. Ve srovnání s ostatními ekonomikami evropské sedmadvacítky šlo však stále o vysoké tempo růstu, uvádí ministerstvo financí.
Opozičním sociálním demokratům se nelíbí, že ministerstvo financí údajně změnilo v loňském roce metodiku započítávání rezervních fondů. "Pokud ministerstvo financí tyto účetní triky s výší deficitu nevysvětlí a nepřizná, státní závěrečný účet nepodpoříme," sdělil ČTK stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka. Minulý týden ve sněmovně prohlásil, že pokud by MF metodiku nezměnilo, mohl být schodek daleko vyšší. Ministerstvo uvádí, že schodek očištěný od převodů peněz z rezervních fondů činil 80,4 miliardy korun.