"Bankovní sektor jako celek by ustál šoky ve všech třech alternativních scénářích, i když v rámci jednotlivých scénářů se vyskytují banky, které by po testu nedosáhly regulatorního minima kapitálové přiměřenosti," uvádí zpráva. Kapitálová přiměřenost bank nesmí klesnout pod osmiprocentní hranici.
Největší dopady na český finanční systém by podle ČNB způsobil scénář "nervozita trhů", který počítá s poklesem české ekonomiky o 3,9 procenta a největším oslabením koruny.
Při tomto scénáři by se do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti dostal dvojnásobný počet bank než v nejmírnějším scénáři. Celkem by šlo o osm bank, včetně několika významnějších. Tento vývoj by si vyžádal kapitálové injekce do finančního systému ve výši zhruba 23 miliard korun, uvedla ČNB.
Nejhorší scénář s názvem Ekonomická deprese počítá s poklesem hrubého domácího produktu o 6,2 procenta. Tento vývoj by si vyžádal doplnění kapitálů bank ve výši 22 miliard korun.
Tzv. Realistický scénář se odvíjí od oficiálních odhadů ČNB, ve kterých by měla letos česká ekonomika klesnout o 2,4 procenta. V tomto případě by banky musely dodat kapitál 14 miliard korun.
Nižší dopady nejhoršího a realistického scénáře jsou podle ČNB způsobeny tím, že uvažované šoky vedou k poklesu úrokových sazeb, a tedy růstu cen držených dluhopisů, což snižuje ostatní ztráty.
Celkový dopad na finanční trhy v případě realistického scénáře by činil 60 miliard korun. Největší dopad na finanční trhy by měl scénář "Nervozita trhů", a to 100 miliard korun. scénář nazvaný Nejhorší vývoj by si vyžádal 90 miliard korun.
Zátěžové testy naznačují podle ČNB i dobrou odolnost pojišťoven a penzijních fondů, a to ve všech scénářích. Negativně by se však projevil případný další růst dlouhodobých výnosů a tedy pokles cen držených dluhopisů. "Zejména v sektoru penzijních fondů by takový vývoj vyvolal potřebu výraznějšího navýšení kapitálu akcionáři," uvádí zpráva.
