Státní dluh stoupl na 1,14 bilionu korun, každý Čech už dluží 108 tisíc

Za celý loňský rok pak stoupl státní dluh o přibližně 107 miliard korun.

Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.

"Vzhledem ke světové finanční krizi, a tím i vyšší výpůjční potřebě vlády, byly překročeny vyhlášené cíle finančního programu," upozornilo dnes ministerstvo.

Vývoj státního dluhu Rok   Státní dluh (v mld. Kč) 1993 158,8 1994 157,3 1995 154,4 1996 155,2 1997 173,1 1998 194,7 1999 228,4 2000 289,3 2001 345,0 2002 395,9 2003 493,2 2004 592,9 2005 691,2 2006 802,5 2007 892,3 2008 999,5 1. čtvrtletí 2009 1000,5 1. pololetí 2009 1137,3 Zdroj: MF

Již na počátku června ministerstvo zvýšilo kvůli ekonomické krizi odhad, kolik peněz si bude muset letos půjčit. Zatímco v prosincové strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2009 počítal úřad s nejvýše 148,4 miliardy korun, v červnu to bylo přibližně 280 miliard korun.

Důvodem růstu dluhu jsou mimo jiné zahraniční emise státních dluhopisů. Na konci dubna vydalo MF čtvrtou veřejnou syndikovanou zahraniční emisi za 1,5 miliardy eur, tedy asi za 39,5 miliardy korun. To je přibližně polovina letos původně vyhlášeného maximálního objemu pro zahraniční emise.

V případě domácích dluhopisů vydalo MF ve druhém čtvrtletí dluhopisy za 78,9 miliardy korun. Celkem za první pololetí to bylo 144,9 miliardy korun.

Tímto stát překročil původně naplánované limity půjček. "Čistá emise státních dluhopisů za první pololetí činila 94,5 miliardy korun," dodal úřad.

Průměrná splatnost státního dluhu klesla ke konci června na 6,6 roku, a pohybovala se tak v plánovaném intervalu mezi 5,5 roku až sedmi roky.

Takzvaný obchodovatelný státní dluh během pololetí stoupl na necelých 1,1 bilionu korun. Čisté náklady na obsluhu státního dluhu činily od ledna do června 25,8 miliardy korun, upozornilo MF.

Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný. Ale hrozí jeho výrazný růst.