"Nevím jestli seženeme dostatečnou podporu, cítím ale povinnost přijít s takovým návrhem, za který se tato vláda nebude muset profesionálně stydět," řekl Fischer. Pokud jej politici ze svých důvodů odmítnou, měli by to podle něj také veřejně říci. Legislativní změny ještě pro nynější parlament už odmítli lídři ČSSD a ODS Jiří Paroubek i Mirek Topolánek.
Topolánek v reakci pro ČTK označil rozhodnutí vlády za "alibismus nejvyššího stupně", který jen rozpoutá nekonečné předvolební diskuse bez reálného vyústění. Připomněl, že "Fischer nemá ve sněmovně většinu". Tou podle předsedy ODS v současné sněmovně disponují jen "komunisté, socialisté a bývalí komunisté, kteří nezodpovědně a brutálně shodili (Topolánkovu) vládu".
Krok by byl podle Topolánka logický, kdyby nepřijetí změn znamenalo současně i demisi vlády, několik týdnů před volbami je to prý ale nesmyslný postup. Změny zákonů i nový rozpočet podle předsedy ODS musí navrhnout vláda vzešlá z říjnových voleb a schválit v nich vzniklá Poslanecká sněmovna.
Paroubek stále nechce jeden balíček zákonů
ČSSD trvá na tom, chce o jednotlivých návrzích hlasovat po částech, řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Jak ale zdůraznil, zatím se s přesným návrhem vlády neseznámil.
"Já především musím mít ty návrhy před sebou, já je ještě nemám," řekl. Zda jeho strana vyjde vládě vstříc a bude se návrhy zabývat ještě před volbami, nechtěl proto spekulovat. Premiér a ministr financí mu prý materiál slíbili dodat již v neděli, ale dosud nic neobdržel.
"Vláda s ohledem na základní prioritu programového prohlášení... považuje za nutné, potřebné, přijít i s návrhy legislativních změn a to na straně příjmové i výdajové stránky státního rozpočtu," zdůraznil premiér. Vláda podle něj bude žádat co nejrychlejší projednání a schválení navrhovaných novel s tím, že většina z nich by platila pouze pro příští rok.
Janota: Balíček by měl být připraven pro budoucí vládu
"Navrhneme, aby ten náš balíček byl konstruován s tím, že vytvoří prostor pro budoucí politickou vládu, aby se nad změnami zamyslela a realizovala svá opatření, která povedou ke snížení rozpočtu," poznamenal ministr finacní Eduard Janota.
Mezi návrhy změn je zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty o dvě procenta a horní sazby o jedno procento, nyní je to devět a 19 procent. Tento postup v neděli odmítla sociální demokracie. Fischer upozornil na to, že jeho vláda preferuje předložit všechny změny společně jako jeden konzistentní balíček.
Vláda uložila ministru financí Eduardu Janotovi, ministryni zdravotnictví Daně Juráskové a ministru práce a sociálních věcí Petru Šimerkovi, aby ve spolupráci s ministryní spravedlnosti Danou Kovářovou připravili příslušné návrhy legislativních změn a předložili je na večerním jednání vlády 9. září. Až poté se vláda rozhodne, jak je sněmovně předá.
Předchozí Janotovy návrhy počítaly i s nárůstem spotřební daně z benzinu a nafty o korunu na litr, se snížením výdajů rozpočtu o 40 miliard korun, se zdvojnásobením daně z nemovitosti, snížením příspěvku na stavební spoření o třetinu u všech smluv, zvýšením stropu na sociální a zdravotní pojištění nebo stagnací důchodů a platů ve státní správě.
Balíček bude až 9. září
Janota řekl, že výslední balíček spatří světlo světla až na jednání vlády 9. září. Nicméně dodal, že jde o celé spektrum návrhů, které musí být vyvážené z pohledu výdajů i příjmů, a mělo by obsahovat prvky solidarity mezi chudšími i bohatšími.
"Jakékoliv selektování návrhů by nemělo efekt a negarantovalo vyváženost balíčku," podotkl. Ministr připomněl, že od roku 2006 vzrostly pouze v gesci ministerstva práce a sociálních věcí sociální výdaje o 112 miliard korun. "Musí existovat prostor, abychom se i na tuto oblast při krácení výdajů podívali," poznamenal.
Diskusi o rozpočtu vláda dnes přerušila. Ministři diskutovali o dodatečných požadavků jednotlivých resortů. Ty ještě v neděli dosahovaly 80 miliard korun, po dnešní debatě je to už jen o něco více než 12 miliard, uvedl Fischer. Ministr Janota musí do 9. září také vymyslet, jak tyto žádosti vypořádat s tím, že celkový schodek rozpočtu nesmí být vyšší než 230 miliard korun.
Janota vypočetl, že i tak podíl deficitu rozpočtu na hrubém domácím produktu dosáhne v letošním i příštím roce shodně 7,4 procenta. Limit pro přijetí eura přitom činí tři procenta na HDP.
