Lidovky.cz

Evropané chtějí pro dlužníky protektorát a vyhazov z eurozóny

Ekonomika

  11:17
BERLÍN/BRUSEL - Největší změnu v Evropské unii od devadesátých let plánují francouzští a němečtí politici. Chtějí mít možnost zbavit předlužené země hlasovacích práv v unii a vyhodit je z eurozóny.

Německý časopis Focus rozzuřil Řeky

Evropské země uvažují o vytvoření jakési evropské obdoby Mezinárodního měnového fondu. Prohlásil to v neděli německý ministr financí Wolfgang Schauble pro list Welt am Sontag.

Existenci takových plánů pak včera potvrdil v Bruselu i mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj. Zároveň chtějí státy platící eurem omezit finanční spekulanty, kteří obchodují s cennými papíry spojenými s rizikovými dluhy a s eurem.

Nový fond nejdříve v červenci
O omezení finančních spekulací na úkor eura mají jednat dnes německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a šéf skupiny zemí platících eurem, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

Pokud jde o návrh evropského měnového fondu, je prý zatím v zárodku a hotov by měl být do července, prohlásil Altafaj. Zatím není jasné, zda se kvůli těmto návrhům bude muset změnit smlouva o Evropské unii. Pravděpodobně ano. To by ovšem znamenalo následné několikaměsíční schvalování v celé unii.

Země v nesnázích by podle současné smlouvy mohly dostat pomoc například od Evropské investiční banky. V rámci banky by se také hlasovalo o tom, jaká opatření musí postižená země přijmout. Nešlo by ji ale vyloučit z eurozóny.

Další možností je uzavřít novou separátní smlouvu mezi zeměmi eurozóny o hlubší integraci jejich ekonomik. I to umožňuje současná smlouva o Evropské unii. Podle takové dohody by pak předlužené země ze společného speciálního fondu dostaly pomoc a zároveň by musely souhlasit s tím, že ostatní země mohou hlasovat o tom, jaká hospodářská opatření musí přijmout. De facto by určovaly její rozpočet.

Fond by také měl vlastní lidi, kteří by hlídali dodržování závazků a případně odřízli neposlušnou zemi od unijních financí. Tento nápad podle agentury Reuters vítají evropští federalisté, kteří v něm vidí zárodek budoucí jednotné evropské vlády.

Hříšníkem, kvůli kterému zvažují evropské země taková mimořádná opatření, je Řecko. Řecký deficit veřejných financí dosáhl loni 12,7 procenta HDP (a spekuluje se, že toto číslo ještě není konečné) a dluhy Řecka se blíží 120 procentům jeho HDP. Tak velké zadlužení vyvolává obavy, že Řecko může zkrachovat, a to vede k poklesu hodnoty společné měny euro, kterou se platí i v Řecku.

Řecko přitom porušuje unijní pravidla, která zemím eurozóny povolují schodek do výše pouze tří procent HDP a dlouhodobé zadlužení jen do 60 procent HDP. Jenže Evropská unie zatím má jen omezené prostředky, jak takovou zemi potrestat, a navíc je nikdy nepoužila.

Řecko slíbilo, že svůj schodek sníží pod povolená tři procenta HDP do tří let. Přijalo kvůli tomu tvrdá úsporná opatření. Ta sice pomohla, ale Řecko stále musí platit vyšší úroky z peněz, které si půjčí, než jiné země eurozóny. Finančníci si totiž myslí, že půjčovat Řecku je dost riskantní.

Zemi to ale způsobuje problémy, protože si jen letos musí půjčit desítky miliard eur. Mimo jiné na splacení starých dluhů. Řecký premiér Jorgos Papandreu proto hledal pomoc v Německu a ve Francii. Prohlásil, že nechce peníze, ale mít možnost "půjčovat si za podobných, pokud ne stejných podmínek jako ostatní země eurozóny".

Evropané nechtějí pomoc z vnějšku
Řecku je stále připraven pomoci Mezinárodní měnový fond, zopakoval už po několikáté o víkendu jeho šéf Dominique Strauss-Kahn. Ostatní evropské země ovšem odmítají pomoc fondu, protože jde o zásah z vnějšku, který by ukázal, že Evropané si nejsou schopni vyřešit své problémy sami. Kahn prohlásil, že podle jeho názoru jsou zatím Evropané schopni vyřešit problémy Řecka bez vnější pomoci.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.