Podle průzkumu agentury Median pro LN se krachu veřejných financí obává 37,3 procenta lidí. Přes 45 procent oslovených se naopak domnívá, že nic takového se stát nemůže. Průzkum se prováděl v první polovině května mezi 438 respondenty ve věku od 15 do 79 let.
V evropském srovnání Česko patří k zemím s většími obavami. Nervozita z opakování řeckého příběhu přitom vůbec nezávisí na výšce státních dluhů. Ve Španělsku, které ratingové agentury považují hned po Řecku za vůbec nejohroženější zemi, považuje krach za pravděpodobný "jen" 33 procent lidí. Naopak ve Francii, která má stále nejvyšší rating a dluhy pod evropským průměrem, má podle průzkumu agentury Harris pro Financial Times obavy 53 procent lidí. Starosti má i 46 procent Američanů.
Přestože strach z krachu se drží pod evropským průměrem, lidé si uvědomují, že rozpočtové schodky jsou neudržitelné a po volbách přijde šetření a pro řadu z nich pokles životní úrovně. Nejpopulárnějším škrtem, hned po úsporách na veřejných zakázkách, je propouštění státních zaměstnanců a snížení jejich platů. Podporuje ho přes 80 procent lidí. Stejně jako zvýšení daní z příjmů bohatým, jež prosazuje sociální demokracie a komunisté.
Lidé jsou ale překvapivě vstřícní i k zásahům, které se dotknou každého. Vzestup daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, jenž by všem zdražil zboží a služby, považuje za správnou cestu ke snížení dluhů 46,8 procenta lidí. Zajímavé je, že zdražování je přijatelné pro více než 64 procent voličů sociální demokracie. Jiří Paroubek přitom vzestup DPH považuje za pravicový recept, který "ožebračí široké vrstvy společnosti".
