Lidovky.cz

Slováci by letos měli platit daně 17 měsíců, aby utáhli výdaje vlády

Ekonomika

  15:22
BRATISLAVA/PRAHA - Slovenskou ekonomiku začíná ohrožovat politika. Jednotlivé strany se obviňují z falšování rozpočtu, ministerstvo financí odmítá zveřejnit zásadní dokumenty a už téměř všechny banky radí investorům, aby Slovensku nevěřili. Není se proto čemu divit, že riziková přirážka na slovenské vládní dluhopisy začala na konci května výrazně růst.

Slovenský premiér Robert Fico foto: ČTK

Jak rozhazuje vláda na Slovensku?

INESS v speciálním projektu "Plýtvání státu" přímo vyčíslil zbytečné veřejné výdaje na Slovensku. Za období dosluhující vlády sečetl medializované kauzy plýtvání, podezření z klientelismu a soudních sporů. V důsledku plýtvání tak podle institutu státní pokladna přišla o 492 milionů euro, v rámci klientelismu o 442 milionů euro a za soudní spory stát zaplatil 4,5 milionu euro. Dohromady se tedy v přepočtu jedná asi o 24 miliard korun.

Další ránu ekonomice zasadil slovenský Institut ekonomických a společenských analýz INESS, podle kterého by Slováci letos museli odvádět daně 17 měsíců, aby zvládli zaplatit rostoucí schodek. Slovenská vláda totiž letos podle institutu utratí až o třetinu víc, než jaké bude mít příjmy.

Toto utrácení přitom není podle INESS způsobeno ani tak krizí, jako spíš štědrou politikou vlády před nadcházejícími parlamentními volbami. "Mezi výdaji nejsou žádné významné jednorázové položky jako v jiných státech s vysokými deficity typu záchrany bankovního sektoru," uvádí institut.

 

Banky varují: Od slovenských dluhopisů ruce pryč

Okruh bank, které varují před slovenským státním dluhem, se proto začíná rychle rozrůstat. Pozdržet investici do slovenských dluhopisů, jejichž úročení se podle finančních institucí téměř jistě navýší, už doporučuje nejen UniCredit bank a Slovenská spořitelna, připojily se i ING Bank a Privatbanka.

Čtěte více:

"Už dlouho vnímáme výrazná rizika, že slovenské veřejné finance se budou vyvíjet hůř, než jsou oficiální cíle, proto nedoporučujeme kupovat slovenské vládní dluhopisy," řekl deníku Sme analytik ING Bank Eduard Hagara.

Údaje o veřejných rozpočtech jsou neveřejné

Analytik tak naráží na fakt, že slovenské ministerstvo financí odmítá zveřejnit podstatné dokumenty o vývoji dluhu, jako je státní závěrečný účet za minulý rok a východiska pro rozpočet na rok příští, které byly v minulých letech dostupné už v únoru nebo březnu. Loňský rozpočet je přitom kontroverzní zejména kvůli "návratným půjčkám" v hodnotě přes 400 milionů euro, u kterých je ale podle opozice nulová šance, že budou někdy splacené.

Čtěte více:

"Nikdo z nás neví, v jakém stavu máme veřejné finance. Nikdo z nás neví, jaké jsou skutečné daňové příjmy. Nevíme, jaká je daňová prognóza, neznáme závěrečný účet. Nevíme, v jakém stavu budoucí vláda převezme tuto zemi. Úplně v duchu po nás potopa," komentovala dnes chování současné slovenské vlády volební jednička opoziční strany SDKÚ-DS Iveta Radičová.

Pravda přijde po volbách

Riziková přirážka na slovenský dluh tak roste zejména proto, že se pravda o slovenském rozpočtu ukáže až po volbách. Přestože se již dnes vládou přiznaný schodek šplhá k nejvyšším číslům v historii, podle ekonomů může být "sekera" ve slovenském státním rozpočtu až o polovinu vyšší, míří až k osmi procentům hrubého domácího produktu.

Čtěte více:

Na bezútěšnost slovenského rozpočtu navíc podle Radičkové poukázaly i současné povodně, které jsou "jasným důkazem toho, že státní rozpočet je úplně prázdný, že rezerva premiéra této republiky byla vyčerpaná na hřiště a další marketingové akce a že za povodní se musíme obracet na pomoc zvenčí."

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.