Ne celý výnos ovšem získá státní rozpočet, DPH i daň z příjmu právnických osob je totiž sdílenou daní a její poměrná část je tak i příjmem měst a krajů.
Na dani z příjmu firem stát vybral k 15. červenci 79,6 miliardy korun, zatímco loni za stejné období to bylo 77,5 miliardy korun. Větší výnos ve srovnání s loňskem pak ze sdílených daní zaznamenaly finanční úřady u daně z příjmu fyzických osob podávajících daňové přiznání, celkem 3,6 miliardy korun. U ostatních sdílených daní výnos poklesl.
Podle aktuálně platného znění zákona o rozpočtovém určení daní se rozděluje krajům 8,92 procenta a obcím 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu sdílených daní. Těmi jsou daň z přidané hodnoty (DPH), daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Daň z nemovitosti je pak 100procentním příjmem obce.
Základem pro výpočet nároku obce nebo kraje je 100 procent celostátního hrubého výnosu. Výjimkou je daň z příjmu fyzických osob z podnikání, kde je základem 60 procent z celkového výnosu. U daně z příjmů právnických osob je pak základ snížen o daň, kdy je poplatníkem sama obec nebo kraj.
