Lidovky.cz

Unie se shodla: Kdo bude hospodařit jako Řecko, zaplatí pokutu

Ekonomika

  20:17aktualizováno  29. října 7:16
BRUSEL - Šéfové vlád a států se na summitu EU v Bruselu shodli na přísnějších rozpočtových pravidlech a případných sankcích pro státy eurozóny. Státy, které překročí hranici ročního rozpočtového deficitu ve výši tří procent HDP, by měly zaplatit pokutu odpovídající zhruba 0,2 procenta hrubého domácího produktu. Kvůli úpravám rozpočtových pravidel se shodli na omezených změnách v lisabonské smlouvě.

Šéfové vlád a států se ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu shodli na přísnějších rozpočtových pravidlech foto: ČTK

Jednání nicméně stále pokračuje. S návrhem na omezené úpravy lisabonské smlouvy přišel prezident Herman Van Rompuy. "Ještě to není uzavřené, nicméně jednání k tomu směřují," řekl zdroj.

Změny v Lisabonu

Evropská unie se dnes na summitu v Bruselu shodla na omezených úpravách lisabonské smlouvy.

Podle premiéra Nečase nicméně zůstává otevřená možnost, že se unijní smlouva nakonec měnit nebude. "Rada (summit) se shodla na tom, že se začne zpracovávat stálý mechanismus krizového managementu pro případ krizí a s tím spojené úvahy o případných změnách v lisabonské smlouvě," řekl Nečas.

"Má se jednat pouze o malé změny a pouze ve vazbě na vytvoření stálého krizového mechanismu," dodal. Osobně by prý dal ale přednost tomu, kdyby se kvůli tomuto mechanismu lisabonská smlouva měnit nemusela.

"U jednacího stolu panuje obecná shoda, že bude možnost pro omezené změny smlouvy, zejména na pevnějším zakotvení krizového mechanismu eurozóny," citovala agentura Reuters jednoho diplomata.

Evropská komise bude v nadcházejících týdnech pracovat na návrzích, jak by měl tento trvalý mechanismus vypadat. Prezident EU Van Rompuy by pak měl podle všeho prozkoumat, jaké jsou právní možnosti zakotvení takového mechanismu v unijním právu. Na základě návrhů komise a závěrů analýz Van Rompuyova týmu by pak státníci měli rozhodnout, zda je nutné smlouvu měnit či nikoli.

Země, které platí evropskou jednotnou měnou, tedy i Slovensko, by nově neměly být pokutovány jen za překročení tříprocentní hranice u rozpočtového deficitu. Sankce ve výši 0,2 procenta HDP bude hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejichž vlády jej vůbec nesnižují a nebo jen velmi pomalu. Pokuty měly podle původního návrhu Evropské komise platit automaticky.

Čtěte také:

Komise by tedy posoudila, zda stát pravidla splnil či nikoliv, a sama by pokutu uvalila. Členské země EU by podobnému postupu mohly zabránit jen v případě, že by krok komise odmítly kvalifikovanou většinou.

EU ovšem nakonec podobný postup odmítla. O uvalení sankcí by tak měli rozhodovat ministři financí, na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců. Pokud by některý z rozpočtových hříšníků své hospodaření nadále nevylepšoval, mohla by sankce uvalit sama Evropská komise. Její rozhodnutí by EU mohla opět zvrátit kvalifikovanou většinou.

Podle stejného diplomatického zdroje se unijní summit obecně shoduje i na předpokladu, že eurozóna by měla mít i po roce 2013 záchranný mechanismus, který by zabránil případnému bankrotu předlužených zemí. Země platící eurem odsouhlasily v květnu v reakci na řeckou dluhovou krizi vznik záchranného fondu a slíbily do něj přispět celkem 440 miliardami eur, tedy téměř 11 biliony korun. Platnost fondu je ovšem omezená právě do roku 2013.

Německo by ovšem místo současného záchranného fondu eurozóny, kam z členských států musí přispět největší částkou, raději vidělo řízený bankrot zemí, které mají vysoké dluhy. Na případném krachu by se měly podílet i soukromí investoři, kteří by tak přišli o část svých investic do státních dluhopisů. Berlín si slibuje, že by je podobný postup odradil od spekulací se státními dluhy.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.