"To riziko (nutnosti požádat o finanční pomoc) je vysoké, protože nestojíme před problémem jen jedné země," řekl ministr. "Je to problém Řecka, Portugalska a Irska," dodal.
Na "periférii" eurozóny vznikla na jaře dluhová krize, která otřásla důvěrou v euro a jeho stabilitou. Odvrat investorů od těžce zadluženého Řecka a jeho dluhopisů vyvolal zvýšení úvěrových nákladů i u dalších zadlužených a ekonomicky slabých zemí eura. Řecko dostalo v květnu od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu příslib pomoci v rekordní výši 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) a dalším kandidátem podobné pomoci je nyní Irsko, které má obrovské náklady se sanací svých bank.
Za dalšího potenciálního uchazeče o pomoc považují trhy Portugalsko, další malou zadluženou ekonomiku se špatnými vyhlídkami růstu. Výnosy portugalských vládních dluhů v poslední době rostly podobně prudce jako irských dluhopisů, což naznačuje, že investoři se stále více bojí o solventnost obou zemí. Nová dluhopisová krize se rozvinula zejména poté, co Německo na říjnovém summitu EU předestřelo návrh zajistit, aby se investoři do vládních dluhopisů insolventních zemí eura podíleli v budoucnu na ztrátách.
Ministr dos Santo agentuře Reuters později řekl, že jeho vláda o žádnou nouzovou finanční pomoc nežádá a o ničem takovém nevede ani neformální jednání. Dodal, že Lisabon hodlá nadále získávat finance prodejem dluhopisů na trhu.
O víkendu portugalský ministr zahraničí Luís Amado otevřeně spekuloval o tom, že ekonomické potíže Portugalska mohou vést až k jeho vypadnutí z měnové unie. Portugalsko stojí před "scénářem odchodu z eurozóny", pokud se zemi nepodaří její hospodářské problémy", řekl ministr podle listu The Wall Street Journal.
