EU a Mezinárodní měnový fond se v Aténách s řeckou vládou zároveň dohodly na pětiletém plánu úsporných opatření. Rozpočtovými škrty mezinárodní společenství podmiňuje jakoukoliv další pomoc Řecku, které již loni získalo 110 miliard eur pomoci, ale ani tyto finanční prostředky mu nestačí.
Nový záchranný program by měl opět překročit hranici 100 miliard eur a zástupci EU a MMF o něm teprve začínají jednat. Eurozóna nicméně trvá na tom, že do nového plánu by se měli zapojit i soukromí investoři. "(Šéfové států a vlád) potvrdili, že budou usilovat o dobrovolné zapojení soukromého sektoru," uvádí prohlášení.
Evropská unie chce zároveň Řecku pomoci s velmi slabou ekonomikou, která se stále nachází v recesi a nejeví žádné známky oživení, mimo jiné i kvůli drastickým úsporným opatřením. Komise tak navrhla, aby Řekové rychleji získávali peníze z unijního fondů.
"Summit EU podporuje všechny snahy zvýšit řeckou kapacitu přijímat peníze z unijních fondů, které mají podpořit hospodářský růst a zaměstnanost," uvádí prohlášení. Brusel tak například řecké vládě povolil, aby peníze z takzvaného evropského sociálního fondu mohla použít i na vypořádání se s rostoucí nezaměstnaností, přičemž unijní peníze jsou v tomto případě běžně určeny zejména na vzdělávací programy.
ČTĚTE VÍCE O ČESKÉM POHLEDU NA ŘECKÉ POTÍŽE |
Lídři eurozóny nicméně v prohlášení kritizují řeckou opozici, která z velké části nehodlá plánovaná úsporná opatření řecké vlády podpořit. "Vzhledem k délce, rozsahu a povaze nutných reforem je národní jednota nezbytným předpokladem k úspěchu," shodli se státníci. Pokud by se současné vládě premiéra Jorgose Papandrea nepodařilo úsporná opatření prosadit, Řecko by nedostalo nutnou finanční pomoc od mezinárodního společenství, a zhruba v polovině července by mu došla hotovost. Země by tak definitivně zbankrotovala.
