Lidovky.cz

Výsledek změn? ČEZ jako poslušný pejsek státu

Ekonomika

  8:45
PRAHA - Stát po deseti letech volnějšího režimu opět začíná mluvit do strategie nejziskovější české firmy.

ČEZ prý používá nekalé praktiky, aby si udržel zákazníky foto: Shutterstock

Postaví ČEZ nové jaderné bloky, jak veřejně požaduje premiér Petr Nečas? Pokud ano, kde na ně vezme peníze a kdo je postaví? Zbaví se zahraničních aktiv, která často firmě příliš nevynášejí? Dojde k rozsáhlejším personálním změnám v topmanagementu firmy? To jsou klíčové otázky, před nimiž stojí staronové vedení firmy.

Odchodem Martina Romana do dozorčí rady ČEZ sice zůstane zdání zachování kontinuity, avšak stát ve skutečnosti začne výrazně více než v nedávné minulosti zasahovat do směřování společnosti.

Jak se mění směřování skupiny ČEZ

  • do konce týdne bude zřejmé, koho si nový šéf Daniel Beneš vybere do svého týmu a naopak kdo v manažerském týmu ČEZ skončí
  • prioritou už nebude budování největší energetické skupiny ve střední a jihovýchodní Evropě, ale zajištění dlouhodobé perspektivy dodávek elektřiny a tepla českým domácnostem a firmám
  • společnost zintenzivní úsilí o dostavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně, pravděpodobně pak naváže výstavbou moderních bloků v Dukovanech
  • ČEZ prodá některé z dceřiných podniků v zahraničí. V současnosti se hovoří o prodeji polovičního podílu v německé důlní společnosti Mibrag a podílu v tureckých energetických společnostech
     
  • vzroste vliv státu na budoucí směřování skupiny ČEZ. Ta se bude při plánování nových elektráren víc držet znění státní energetické koncepce

Místo zvyšování hodnoty firmy nakupováním energetik po Evropě dostává ČEZ nové zadání – zajistit dost elektřiny pro české zákazníky na následující desetiletí, a to dostavbou jaderných elektráren. Tento úkol stát zdůraznil v době, kdy z trhu masivně mizí dodavatelé komponent pro stavbu takových elektráren. Například společnost Siemens v pondělí oznámila, že s jádrem končí. Navíc ČEZ na stavbu jaderných elektráren nemá peníze a je diskutabilní, jestli by si dokázal za tržních podmínek půjčit.

Vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška považuje změnu přístupu státu za logickou. „Je logické, že stát jako majoritní vlastník vykonává svá akcionářská práva. Nenormální byl dosavadní stav,“ řekl Bartuška.

Očekávání, že výměna na postu generálního ředitele povede k urychlení výstavby nových bloků v Temelíně, však podle Bartušky není namístě. „Smlouvu s dodavatelem nelze podepsat dříve, než začnou fungovat referenční stavby,“ řekl Bartuška.

ČEZ vybírá nové bloky pro Temelín ze tří variant. Ve hře je americký reaktor, ruský a francouzský. Jenže žádný z těchto nových bloků zatím nebyl nikde ve světě spuštěn do provozu. Stane se tak nejdříve na přelomu let 2012 a 2013.

Druhé na řadě jsou Dukovany
Při pohledu na návrh státní energetické koncepce je zřejmé, že dalším přáním státu bude výstavba moderních jaderných bloků v Dukovanech. Stávající ruské bloky z osmdesátých let mají v Evropské komisi řadu kritiků, kteří volají po jejich odstavení. Na riziko předčasného konce jaderné elektrárny Dukovany upozornil v pátek v rozhovoru pro Lidové noviny bývalý generální ředitel ČEZ z let 2000 až 2003 Jaroslav Míl. „Myslím, že by bylo ohromným úspěchem naší diplomacie, kdyby se podařilo udržet provoz Dukovan do roku 2025. To už máte jen čtrnáct let,“ upozornil Míl.

Je také pravděpodobné, že nová podniková strategie naváže na loni schválený program Nová vize. ČEZ tehdy oznámil omezení zahraniční expanze na minimum. Místo toho se soustředí na oblast výroby a distribuce tepla a dodávky zemního plynu koncovým zákazníkům v Česku. Ovládnout chce například dodávky tepla pro Prahu, Brno a České Budějovice.

Pravděpodobné je také stažení se z některých zahraničních trhů. Do konce září mají zájemci podávat nabídky na odkup elektráren a distribuční sítě v Turecku, které vlastní ČEZ spolu s místní podnikatelskou skupinou Akkök. ČEZ se chce zbavit také polovičního podílu v německé těžební společnosti Mibrag.

Akcie klesají. Otázkou je proč
Změna na pozici generálního ředitele, kdy Martina Romana v minulém týdnu nahradil Daniel Beneš, i očekávání dalších změn na manažerských postech a ve firemní strategii mezitím vyvolávají nervozitu u zahraničních akcionářů.

Kurz akcií ČEZ v pondělí oslabil o 5,3 procenta na 702 korun. „Investoři bytostně nenávidí státní zásahy ve společnostech,“ upozornil analytik firmy Cyrrus Jan Procházka. Jenže v pondělí klesala většina společností kotovaných na evropských burzách. Procházka přiznává, že lze těžko oddělit dopad zpráv o krizi eurozóny od dopadu aktuálního dění v ČEZ. Koncem minulého týdne akcie ČEZ klesaly také kvůli vyřazení z užšího indexu varšavské burzy.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.