Zatímco v minulosti příjmy státu z daně z příjmu firem výrazně převyšovaly daně zaplacené zaměstnanci a drobnými podnikateli, v letech 2009 a 2010 se situace kvůli krizi nečekaně obrátila.
ĆTĚTE TAKÉ: |
Podle zjištění LN stát od firem v těchto letech vybral na daních celkem 169,6 miliardy korun, zatímco daně z příjmu odvedené lidmi dosáhly během dvou let 173,1 miliardy korun. S vyššími příjmy od lidí než od firem počítá stát i v rozpočtu na letošní rok. Zaměstnanci a živnostníci by měli dodat o 17,5 miliardy korun více než firmy. Ještě rychleji rostou příjmy státu z nepřímých daní, peníze totiž lidé státu neodvádějí jen formou odvodů z platu.
Výběr daně z přidané hodnoty (DPH) i spotřebních daní jde i letos nahoru. Na DPH vybral stát za prvních devět měsíců letošního roku o 2,64 miliardy korun více než ve stejném období loni. Ještě výraznější je nárůst inkasa ze spotřebních daní za prodej benzinu, tabáku či alkoholu – oproti loňsku je vyšší o 6,39 miliardy korun.
PŘÍKLAD LNHrubá mzda: 28 233 Kč |
Z modelového příkladu, který LN vypracovaly, vyplývá, že zaměstnanec s hrubým platem 28 tisíc korun (a tedy superhrubou mzdou necelých 38 tisíc) odvede státu na všech daních a běžných poplatcích zpět téměř 20 tisíc, tedy skoro 53 procent z toho, kolik na něj vydá firma, u níž pracuje.
Vzhledem k plánovanému růstu spodní sazby DPH o čtyři procentní body v příštím roce i tlaku na růst dalších poplatků – ministr financí Miroslav Kalousek například hovoří o možnosti až dvojnásobných plateb za odvoz odpadu – se dá čekat, že lidé budou platit na daních státu ještě více.
Zdražování zboží a služeb kvůli vyššímu zdanění řeší Češi útěkem do šedé či černé ekonomiky. A to častěji než v minulosti. „Loni například zachytili celníci o 68 procent víc nezdaněného alkoholu,“ upozorňuje v této souvislosti Jiří Barták z Generálního ředitelství cel. Lidé výrazně častěji vyhledávají levnější nákupy a dostávají se k falešnému a neproclenému zboží.
K podobnému závěru dospěli i statistici: v roce 2009 poprvé po mnoha letech stoupl podíl šedé ekonomiky až na 7,3 procenta HDP. Meziroční nárůst činil více než 40 miliard korun.
