Lidovky.cz

Bankrot Řecka je už jasný. Ale co bude dál?

Ekonomika

  10:32aktualizováno  10:55
PRAHA - Ještě to stále není ono, ale ve středu už se určitě dohodneme. Tak by se dal shrnout výsledek nedělního summitu EU, od kterého svět očekával konečně odpověď na otázku co bude s nemocnou eurozónou dál. Následující dva dny budou mít diplomaté napilno – musí sladit vyhrocené pozice jednotlivých "hodných" zemí a zároveň zlomit pýchu a vzdor těch "zlobivých".

Řecká dluhová krize foto: Shutterstock

Nový plán bude oznámen na příštím summitu EU, který bude ve středu. V čem budou spočívat hlavní body dohody?

1) Bankrot

Dlouhé měsíce očekávaný bankrot Řecka se nyní schovává pod neškodou formulku "výraznější seškrtání řeckých dluhů privátním sektorem". Faktický bankrot je už nyní neodvratiletý, diskutuje se jen o tom, o kolik věřitelé přijdou. Jasné je, že dříve dohodnuté odpisy ve výši 21 procent stačit nebudou. Banky zatím připouští seškrtání o 40 procent, v EU se hovoří o 50 až 60 procentech.

ČTĚTE VÍCE:

2) Navýšení síly záchranného fondu eurozóny EFSF

Shoda na posílení takzvaného eurovalu už v eurozóně existuje a po vášnivém schvalování na Slovensku už mu nic nestojí v cestě. Použije se zřejmě "pákový efekt", kdy by fond pojišťoval jen část, například 20 procent dluhopisů, a tím by jich mohl pojistit pětinásobné množství. Francie také chce, aby si fond mohl půjčovat neomezené peníze od Evropské centrální banky, proti tomu se však staví zejména Německo.

3) Koordinovaná rekapitalizace evropských bank

Ta by měla dosáhnout něco kolem 100 miliard eur, i když například Mezinárodní měnový fond hovořil o potřebě zhruba 200 miliard eur. Eurozóna by měla pomoci jen těm bankám, které pomoc opravdu potřebují, nicméně i v tomto bodě se vede ostrá bitva mezi Francií a Německem. Rekapitalizace má být určitou náplastí pro banky za to, o co přijdou řeckým bankrotem.

4) Výraznější zapojení soukromého sektoru

Obnáší to navyšování vlastního kapitálu bank, aby příští krizi obstály samy bez pomoci finančních institucí eurozóny. Velké evropské banky dostanou šest až devět měsíců na to, aby si zajistily dodatečný kapitál v objemu 108 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Tvrdí to zdroje britského listu Financial Times, podle nichž se na této částce po maratonu jednání v sobotu v noci dohodli ministři všech 27 zemí Evropské unie.

ČTĚTE TAKÉ:

Nový objem předpokládaného zvýšení kapitálu, který je součástí plánu posílit evropský bankovní systém, je výrazně vyšší než původní odhady. I když se ministři na této částce dohodli už v sobotu, odklad oficiálního oznámení si vyžádal silný odpor ze strany členských zemí z jihu Evropy. Na ty připadá největší podíl nového kapitálu, který je třeba zajistit.

5) Ochrana ohrožených velkých zemí

Jedná se hlavně o Itálii a Španělsko. Právě v těchto zemích hrozí, že se do nich dluhová krize přeleje v plné síle.

Na případnou záchranu Itálie a Španělska by ale zřejmě současné nástroje, které má eurozóna k dispozici, nestačily. Právě to je jedním z důvodů, proč chce "palebnou sílu" stávajících nástrojů eurozóna výrazně posílit.

Na summitu včera zaznělo, že si "všichni uvědomují závazky, které mají." Tato slova zřejmě směřovala mimo jiné k Itálii, kterou evropští předáci vyzvali k jasnému pokroku pro konsolidaci veřejných financí. Italský premiér Silvio Berlusconi, který si zřejmě musel od partnerů vyslechnout i kritiku dosavadního postupu své země v boji s krizí.

Itálie je jednou z největších ekonomik eurozóny, která však má druhý největší dluh vzhledem k HDP. V poslední době se ocitla pod výrazným tlakem, takže se objevily obavy, aby nenásledovala kroky Řecka, Portugalska a Irska, kterým partneři museli přispěchat na pomoc záchrannými balíčky. S podobnými problémy se potýkalo i Španělsko, další z významných evropských ekonomik.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.