Údaje ovšem neobsahují inkaso ze spotřebních daní. Z informací o vývoji loňského státního rozpočtu vyplývá, že stát v roce 2011 na spotřebních daních vybral necelých 147 miliard korun.
PŘEČTĚTE SI: |
Na DPH finanční úřady loni vybraly téměř 278 miliard korun, meziročně o tři procenta více. Výběr daně darovací stoupl výrazně z předloňských 138 milionů korun na loňských 4,3 miliardy korun. Výběr daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti se zvýšil o 7,5 miliardy na 119,4 miliardy korun.
Naopak na dani z příjmu fyzických osob podnikatelů stát vybral meziročně o 62 procent méně, a to 2,9 miliardy korun.
Výnosy některých daní se podle zákona rozdělují mezi stát, kraje a obce
Podle zákona o rozpočtovém určení daní se rozděluje krajům 8,92 procenta a obcím 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Daň z nemovitosti je pak 100procentním příjmem obce. V případě daně z přidané hodnoty (DPH) na kraje připadá 8,29 procenta a na obce 19,93 procenta z celostátního hrubého výnosu.
Základem pro výpočet nároku obce nebo kraje je 100 procent celostátního hrubého výnosu. Výjimkou je daň z příjmu fyzických osob z podnikání, kde je základem 60 procent z celkového výnosu. U daně z příjmů právnických osob je pak základ snížen o daň, kdy je poplatníkem sama obec nebo kraj.
