Téma při svých jednáních s představiteli EU zmiňoval v Bruselu minulý týden i prezident Miloš Zeman. V zásadě jde o možnost, kterou měly v letech 2007 až 2010 tehdejší nové členské země EU spolu s Řeckem a Portugalskem. Platilo pro ně, že mohou podle takzvaného pravidla n+3 uplatnit u EU žádost o proplacení peněz na projekty ještě tři roky po přijetí závazku.
Nyní platí o rok kratší termín, tedy n+2. V příštím finančním období v letech 2014 až 2020 bude ale možnost tříletého dočerpávání opět standardem. Vlasák jako parlamentní zpravodaj příslušné legislativy navrhoval, aby pravidlo n+3 platilo pro všechny země i nyní, tedy v letech 2011, 2012 a 2013.
"Toto pravidlo se osvědčilo a budeme ho používat v období 2014 až 2020, tak jsem chtěl tu mezeru zaplnit a výhodu dát všem státům," vysvětlil po hlasování Vlasák. Česko by podle něj v příštím roce mohlo přijít o částku mezi deseti a dvaceti miliardami korun, o další miliardy pak může přijít v následujícím roce.
Slovensko a Rumunsko dostaly výjimku
Státy Slovensko a Rumunsko si výjimku vyjednaly letos v únoru na evropském summitu. Výjimka fakticky znamená změnu legislativy, se kterou musí souhlasit Evropský parlament, který ji nyní projednává a může dělat změny. Právě toho chtěl český europoslanec využít.
Zatímco s pravidlem n+3 se Česká republika celkem úspěšně vypořádala a byla schopna projekty připravit a o peníze Brusel dostatečně včas požádat, v roce 2013 s tím má problém. "Přeskočení" na kratší pravidlo totiž pro letošek znamená souběh administrace proplácení za roky 2010 a 2011.
Ministerstvům odpovědným za programy se proto podle Vlasáka nedaří mít situaci plně pod kontrolou. Česká republika přitom patří z hlediska čerpání spíše k těm horším. Podle údajů Evropské komise z letošního června hrozí, že letos Česko přijde o 633 milionů eur (skoro 16,5 miliardy Kč), uvedl europoslanec.
