Úřad nyní zjišťuje, jakou by měl pro tyto návrhy podporu ve Sněmovně. Takzvaný německý model, kdy se na vybraném pozemku může začít stavět a až následně se řeší cena, za kterou jej stát vykoupí, byl obsažen v návrhu zákona o liniových stavbách. Loni jej předložil Ťokův předchůdce Antonín Prachař. K přijetí ústavního zákona je nutná dvoutřetinová většina, tedy i hlasy části opozice.
Vyvlastnění pozemků pro D11 se bránili marně. Soud zamítl žalobu |
Návrh zákona předložilo ministerstvo k projednání v Legislativní radě vlády se stovkou nevypořádaných připomínek. Připomínky ale měla i rada vlády, která uvedla, že záměr znamená nepřiměřený zásah do vlastnického práva a práva na spravedlivý proces. Ještě před tím, než stihla materiál smést ze stolu, jí v polovině ledna stáhl sám Ťok.
Zásah do ústavy, ale ne velký
Část návrhů ze zákona o liniových stavbách by podle ministra Ťoka mohla přejít do připravované novely stavebního zákona z pera ministerstva pro místní rozvoj, podobný zákon o liniových stavbách chystá i ministerstvo průmyslu. Ten se má týkat produktovodů nebo elektrického vedení a mohl by tak část opatření od relativně podobných silničních staveb převzít.
Prosazení zbytku opatření, jako jsou výše uvedené změny ve výkupech nebo stanovení staveb ve veřejném zájmu zákonem, by ale ústavní změnu vyžadovaly „Byl by to zásah do ústavy, ale my doufáme, že ne velký,“ uvedl Ťok.
Ministerstvo nicméně stále zvažuje, zdali má v současnosti smysl diskusi o její změně otevírat. Dají se totiž očekávat střety s opozicí, na druhou stranu prosazení změn by dokázalo významně urychlit přípravu staveb, která v současnosti trvá přes deset let.
Příliš svobody škodí
Zatímco před rokem 1989 mohl stát vlastnictví omezovat libovolně, dnes se situace podle Ťoka obrátila k opačnému extrému. „Za socialismu se nikdo nikoho na nic neptal, po roce 1989 jsme do té naší ústavy zakotvili osobní vlastnictví tak natvrdo, že se s tím těžko něco dělá,“ dodal šéf dopravního resortu.
Zákona o liniových stavbách, který do připomínkového řízení poslalo ministerstvo vloni v říjnu, obsahoval rovněž návrh na spojení územního a stavebního řízení včetně procesu zkoumání dopadu stavby na životní prostředí (EIA) do jednoho řízení. Spory o náhradách za vyvlastněné pozemky měly podle návrhu řešit krajské soudy a v nejvyšší instanci Nejvyšší správní soud (NSS). Inspiraci pro legislativní změnu úřad našel v Německu.
