Podle dostupných informací především Německo na Řeky naléhá, aby přijali a hlavně splnili velmi tvrdé podmínky předtím, než budou moci vůbec začít vlastní jednání o třetím záchranném programu pro zadlužené Řecko.
Řecko má splatit dluhy, nebo jít z eurozóny ven, myslí si Kalousek |
Už několikrát byla vrcholná schůzka přerušena, aby se v užším formátu mohli s Tuskem sejít řecký premiér Alexis Tsipras, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. Naposledy se po několikahodinovém přerušení všichni lídři vrátili k debatě po 04:00 SELČ. Podle diplomatů by měli mít nyní na stole další verzi kompromisu, určité otázky jsou však údajně stále nevyřešené.
Základem diskuse jsou čtyři stránky textu, jediný výsledek dvou dlouhých víkendových jednacích dnů ministrů financí 19 zemí eurozóny. Nejde o společně přijaté stanovisko - na tom se ministři neshodli. „Některé velké otázky zůstaly otevřené. Tak je předložíme šéfům vlád,“ poznamenal v neděli krátce začátkem summitu šéf euroskupiny Jeroen Disselbloem z Nizozemska.
Reportéři přespávají v tiskovém prostoru Evropské komise během summitu o situaci v eurozóně.
Ministerské jednání ukázalo, jak hluboce je poškozena důvěra ostatních zemí eurozóny v řecké partnery. Čtyřstránkový podklad pro summit, jehož verze unikla k bruselským novinářům, proto žádal velmi přísné kroky, které by měly důvěru obnovit.
Už do středy by Atény měly reálně začít schvalovat reformní zákony týkající se daní či penzí. Teprve poté by mělo být možné vůbec diskutovat o případném třetím balíku pomoci. Dlouhý seznam zmiňuje i další reformní kroky, včetně rozsáhlého programu privatizací či návrhu, aby Řecko vyvedlo do svěřeneckého fondu v zahraničí jako záruky až 50 miliard eur.
Diplomatické zdroje ale v noci novinářům řekly, že v této tvrdé podobě se návrh do konečného textu nedostane, nanejvýš bude zmíněna možnost vyvést do fondu v příštích několika letech „až“ tuto částku.
Lídři eurozóny podle diplomatů zkoumají různé způsoby, jak vyřešit okamžité řecké finanční potřeby, tedy asi sedm miliard eur. Kromě přímých dvoustranných dohod Atén například s Francií nebo jinou zemí by se mohlo jednat například o peníze stále „zaparkované“ v Evropském finančním stabilizačním mechanismu (EFSM) či o uvolnění zisků z prodeje řeckých dluhopisů, které nyní drží Evropská centrální banka.
Řecký premiér Tsipras podle diplomatů souhlasil se zapojením Mezinárodního měnového fondu do třetího programu pomoci Řecku. A Nizozemsko nejspíš získalo žádané ujištění, že už přijaté řecké reformy nebudou novými opatřeními zrušeny či bude negativní dopad takových změn kompenzován.
Části neodsouhlaseného dokumentu z jednání ministrů financí jsou v závorkách, jako variantní návrhy. Nemusí tedy nakonec najít cestu do finálního textu.
Co chce eurozóna po Řecku:Zjednodušení systému DPH a rozšíření daňové základny, první kroky ke zvýšení dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému a zajištění nezávislosti řeckého statistického úřadu. Ve střednědobém horizontu se má Řecko zavázat k penzijní reformě, reformám tržního prostředí, rozsáhlejším privatizacím a změnám v kolektivním vyjednávání. Výrazně by měl být posílen výkon řecké státní správy a obnovena plná spolupráce Atén s věřitelskými institucemi. Podle dokumentu je tento výčet minimem, které eurozóna od Řecka požaduje. |
Podobný osud podle diplomatů nejspíš čeká také poslední dvě řádky materiálu, které hovořily o tom, že v případě nedohody je třeba Řecku už jen nabídnout dočasný odchod z eurozóny s možnou následnou restrukturalizací dluhu.
Při příchodu na nedělní jednání mluvil Tsipras o ochotě domluvit se okamžitě, pokud budou mít stejné přání i jeho partneři. Německá kancléřka zdůrazňovala ztrátu důvěry a poznamenala, že si nepřeje dohodu za každou cenu. Naopak pro Hollanda byl před summitem řecký odchod z eurozóny nepřijatelnou variantou.
Materiál z dílny ministrů financí eurozóny kromě jiného uvádí, že Řecko bude ve tříletém programu potřebovat 82 až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun). Kromě 72 miliard z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) se má jednat také až o 16 miliard z prostředků MMF.
