Lidovky.cz

Řecký parlament zahájil klíčové jednání o pomoci. Tsipras hrozí demisí

Ekonomika

  17:52
ATÉNY - Řecký parlament zahájil debatu o nových úsporných opatřeních, o kterých má ještě ve středu pozdě v noci hlasovat. K reformám, mezi kterými je mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty, rozšíření daně za luxus, zvýšení odvodů pro podnikatele a omezení předčasných důchodů, se předlužené Řecko zavázalo výměnou za novou finanční pomoc od eurozóny.

Řecký premiér před zasedáním parlamentu. foto: ČTK

Úvěr, který by mohl dosáhnout objemu až 86 miliard eur, má zemi zachránit před bankrotem a zajistit její setrvání v eurozóně, tedy ve společenství zemí platících eurem.

Tsipras spojuje hlasování v řeckém parlamentu s projevem důvěry vládě. Hrozí, že pokud ho nepodpoří všichni poslanci jeho strany SYRIZA, podá demisi.

„Jsem premiérem, protože mám poslanecký klub, na který se mohu spolehnout a s nímž mohu počítat. Pokud nemám podporu tohoto poslaneckého klubu, tak bude pro mě těžké být premiérem už den poté,“ varoval Tsipras svoje spolustraníky podle serveru listu Ta Nea.

Řecký parlament se dnes pozdě večer má pustit do schvalování prvních reforem, aby mohly formálně začít rozhovory o širší tříleté úvěrové pomoci v hodnotě desítek miliard eur.

Tsipras po přijetí tvrdých podmínek mezinárodních věřitelů v čele s eurozónou v pondělí narazil na odpor levého křídla své strany SYRIZA, jehož představitelé vyhrožovali jednoznačným odmítnutím reforem. V průběhu posledních hodin ale své výroky zmírňovali a tvrdili, že tím nepřestávají podporovat vládu.

Hlasování se očekává až po jedenácté večer. K prosazení reforem bude muset premiér Alexis Tsipras využít opozice, neboť část krajně levicového křídla jeho levicové strany SYRIZA odmítá na podmínky ujednání s eurozónou přistoupit. Premiérovi se ale i tak dostalo v parlamentu bouřlivého přivítání a potlesku vestoje.

Pokud Řecko reformy požadované reformy schválí, začne s ním eurozóna formálně jednat o uvolnění pomoci ze záchranného fondu eurozóny, kterým je Evropský stabilizační mechanismus.

Údajně na protest proti krokům premiéra Tsiprase ve středu rezignovala na svou funkci náměstkyně ministra financí Nantia Valavaniová. „Alexisi, dál už nemůžu pokračovat,“ uvedla v rezignačním dopise směrem k premiéru Tsiprasovi s tím, že nebude v parlamentu hlasovat pro přijetí nových úsporných opatření. Proti schválení dalších reforem se postavil také ministr životního prostředí a energetiky a vůdce levého křídla uvnitř hnutí SYRIZA Panajotis Lafazanis.

Podle internetového vydání německého časopisu Der Spiegel čelila ale Valavaniová tlaku na odstoupení kvůli tomu, že si její matka dva dny před zavedením kapitálových kontrol vyzvedla z banky 200 tisíc eur (asi 5,4 milionu Kč). Kromě Valavaniové ze své funkce odstoupil také generální tajemník ministerstva hospodářství Manos Manusakis.

Na protest proti chystaným úsporným opatřením vyhlásila na středu odborová centrála řeckých státních zaměstnanců ADEDY celodenní stávku. Do ulic vyšly stovky lidí. Podle Reuters je účast na protestech značně omezená. Odpovídají tomu i aktuální průzkumy veřejného mínění, které udávají, že přes 70 procent Řeků se záchranným programem souhlasí. Demonstranti naopak poslance vyzývají, aby se vyslovili proti dalšímu utahování opasků. Požadované reformy považují za vydírání.

Vláda: Česko odmítá garantovat půjčku Řecku. Může ale být přehlasováno

V Aténách se stávka částečně dotkla i hromadné dopravy. Uzavřeny zůstaly například železniční stanice, do deváté hodiny ranní nejezdilo metro. Provozovatel metra na svém webu uvedl, že z bezpečnostních důvodů bude v 18:00 uzavřena stanice na centrálním aténském náměstí Syntagma. Zavřené jsou mimo jiné i mnohé lékárny, jejichž pracovníci se ke stávkujícím připojili.

Rakouský kancléř Werner Faymann ve středu kritizoval způsob, jakým německý ministr financí Wolfgang Schäuble jedná s Řeckem. Svým „takzvaným tvrdým kurzem“ prý vyvolal u některých lidí dojem, že vypadnutí Řecka z eurozóny by bylo nejlepším řešením. Schäubleho postoj označil za „zcela nesmyslný“, protože nepočítá s případnou humanitární pomocí, kterou by bylo nutné Řecku poskytnout v případě jeho odchodu z eurozóny. Rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling ji vyčíslil na zhruba 50 miliard eur (asi 1,3 bilionu Kč). „Německo tu převzalo vedoucí roli v Evropě - a v tomto případě nikoli pozitivní,“ dodal rakouský kancléř. Vystoupení Řecka z eurozóny by podle něj bylo „začátkem rozpadu“.

V Ulicích se objevili demonstranti

Část demonstrantů, kteří v centru Atén protestují proti chystaným úsporným opatřením v Řecku, zaútočila na policisty zápalnými lahvemi. Strážci zákona jim odpověděli slzným plynem. Incident nedaleko náměstí Syntagma, nad kterým se tyčí budova parlamentu, se ale nerozvinul v rozsáhleší potyčky.

Podle agentury DPA se mezi účastníky poklidného protestu, kterých bylo kolem 12,5 tisíce, vmísilo asi 200 radikálů, kteří se později oddělili od ostatních a zaútočili na policisty. Po policejním zásahu se dali na útěk. Umírnění manifestanti dál pokračovali v plánovaném pochodu Násilné protesty bývaly obvyklé v minulých letech, kdy vlády pravého středu prosazovaly úsporné programy. Současná vláda premiéra Alexise Tsiprase z ultralevicové strany SYRIZA, která slibovala konec utahování opasků, byla od lednových voleb takových demonstrací v podstatě ušetřena.

 

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.