Jeden příklad za všechny: majitel čistě elektrického automobilu bude mít nejpozději do roku 2017 nárok na dálniční známku zdarma. Při její dnešní ceně tedy ušetří 1500 korun.
Výhod ale bude mít – i vzhledem k relativně vysoké pořizovací ceně elektromobilů – výrazně více, včetně zvýhodněného parkování či rychlejšího odepisování auta. Dostane také 40 tisíc korun od státu, které alespoň částečně zahojí investici do drahé technologie – zvláště u elektromobilů.
Lidovky.cz přinášejí vybrané podrobnosti z tohoto plánu. Postupně zaváděné kroky mají v průběhu následujících pěti let ulehčit život lidem, kteří se rozhodnou investovat do aut na stlačený zemní plyn (CNG) či do elektromobilů a hybridů.
1. Šrotovné
Prvním logickým krokem je zbavit se starého auta. Už v lednu se objevily první plány na zavedení šrotovného, které bude motivovat řidiče k odložení vozidla s vysokými emisemi. Příspěvek zájemce dostane po předložení dokladu o ekologické likvidaci.
Šrotovné se má pohybovat v řádu jednotek tisíc korun. „V současné době propočítáváme případný dopad na rozpočet. Konečné rozhodnutí závisí na ekonomické únosnosti,“ připouští ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Kupujte auta na plyn či elektřinu. Stát vám pošle 40 tisíc, plánuje Mládek |
Zároveň ale zdůrazňuje, že rozhodnutí, zda šrotovné zavést či nikoliv, musí padnout ještě letos. V současné době můžou lidé dostat až dva a půl tisíce korun od firem, které vraky likvidují a dále obchodují s jejich díly. Šrotovné by představovalo další peníze navíc.
„Historicky si můžeme vzít příklad z Itálie, kde právě příspěvek ve formě šrotovného významně navýšil počty ekologických vozidel,“ podotýká Zdeněk Prokopec, šéf představenstva Asociace NGV, která se zaměřuje na rozšiřování využití zemního plynu v dopravě.
2. Dálniční známka
Nejpozději do roku 2017 by měl v Česku začít fungovat systém slev na dálniční známky. Ta v současné době stojí pro automobily do 3,5 tuny 1500 korun.
Jízdu po dálnicích budou mít úplně zdarma auta poháněná výhradně elektrickým motorem. Hybridy s částečně elektrickým pohonem a vozy na CNG dostanou slevu, která bude záviset na parametrech daného stroje. Zjednodušeně řečeno: čím méně emisí, tím nižší cena.
3. Garáže i pro plynová auta
LPG BEZ PODPORY
|
Na řadě kapacitních garáží visí dnes těžko pochopitelná značka: zákaz vjezdu pro vozidla s pohonem CNG. To by se mělo začít měnit už v příštím roce. Současná legislativa o požární ochraně naznačuje, že auta na stlačený zemní plyn představují vyšší riziko vzniku požáru než ta poháněná benzinem. Čeští majitelé proto raději osazují své garáže zákazem.
„Já to cítím tak, že zákaz je byrokratickým nedostatkem, jestliže v Německu to problém není. Pro profesionální dopravu - větší auta, to překážka není vůbec, ostatní v praxi zákaz porušují. Nápravou by byla legalizace stávajícího stavu a odstranění psychologické překážky pro ty, kteří si spíše hledají důvody, proč alternativu nevyužívat,“ míní Zdeněk Prokopec z Asociace NGV.
Řešením je podle ministerského akčního plánu změna příslušné vyhlášky a technické normy. K tomuto kroku má dojít v roce 2016.
4. Jak stavět stanice pro CNG
Nejpozději do dvou let má vzniknout manuál pro stavební úřady, který sjednotí způsob schvalování výstavby plnicích stanic na CNG. Těch je v současné době 87. Na nejednotnost v požadavcích úřadů si mimo jiné stěžují energetické společnosti, které se jejich výstavbou zabývají.
Cílem je mít v roce 2020 tři stovky stanic pro tankování CNG– 200 veřejných a 100 neveřejných.
Počet dobíjecích míst pro auta s elektrickým pohonem by měl do pěti let stoupnout na zhruba 1300. Na začátku roku jich bylo v Česku něco přes čtyřicet, letos se má jejich počet zdvojnásobit.
Jejich zřizovateli jsou často velké energetické společnosti jako ČEZ či E.ON. Budoucí výstavba bude tedy hodně záviset na tom, zda mezi lidmi skutečně stoupne zájem o elektromobily a dobíjecí místa se firmám vyplatí. Národní plán pro čistou mobilitu počítá s tím, že za pět let bude po Česku jezdit kolem osmnácti tisíc elektromobilů a hybridů.
5. Nízká spotřební daň
Oproti benzinu je u CNG nižší sazba spotřební daně. Metr krychlový tohoto plynu tak v dnešní době vyjde v Česku zhruba na devatenáct korun.
Postupně bude docházet k navyšování poplatku, nicméně sazba daně bude pro CNG ve srovnání s ostatními palivy stále výhodnější. Lépe řečeno: do doby splnění vytčeného cíle. „Snížení spotřební daně skončí, až dosáhneme minimálně desetiprocentního podílu nízkoemisních vozů v dopravě,“ slibuje ministr Jan Mládek. Daňovou politiku slev a zvýhodnění podporují i zastánci rozvoje CNG.
Auta na diesel přestávají Čechy zajímat. V kurzu je benzin a CNG |
„Nejefektivnější pobídkou je právě dlouhodobá podpora alternativních paliv ve formě snížené sazby spotřební daně, společně s nabídkou kvalitních technologií - vozidel a sítě čerpacích stanic. Jakmile vznikne nejistota ve formě podpory CNG týkající se opět sazby daně, celý proces se zastaví,“ míní Zdeněk Prokopec z Asociace NGV.
Cílem státní strategie je, aby v roce 2020 jezdilo v Česku zhruba 50 tisíc aut na zemní plyn. Tedy více než pětinásobek současného stavu. Chystaná opatření vycházejí z Národního akčního plánu čisté mobility, který vytvořili experti ministerstev dopravy, průmyslu a životního prostředí. Materiál prošel připomínkovým řízením a v září či říjnu by měl přistát na vládním stole. Vzhledem k tomu, že vychází ze směrnice EU a podílela se na něm tři ministerstva, jeho přijetí by logicky nemělo nic bránit.
