Lidovky.cz

Vláda prosazuje Zemanův sen o evidenci tržeb. Měla ji zajistit ‚černá skříňka‘

Slovensko

  7:00
PRAHA - Spor o zavedení evidence tržeb je starý už dvacet let. V polovině „devadesátek“ s ní přišel předseda tehdy opoziční ČSSD Miloš Zeman. Sliboval si od ní znatelné zlepšení výběru daně z přidané hodnoty.

Jaroslav Faltýnek (vpravo) s dalším poslancem z ANO foto: ČTK

Podoba opatření byla od současného návrhu trochu odlišná. Podnikatelé si měli zakoupit registrační pokladny s vnitřní pamětí, kde by ukládali data o provedených transakcích.

Každá pokladna měla mít jakousi „černou skříňku“, která by znemožnila manipulaci s uloženými údaji. Cena zařízení: tehdy od 14 do 24 tisíc korun.

Zeman s pokladnami neuspěl

Nynějšího prezidenta v té době myšlenka tak nadchla, že ji později dokonce zahrnul do pověstného balíčku svých ekonomických opatření, jimiž hodlal podpořit růst domácího hospodářství. O pokladnách hovořil jak z opoziční lavice, tak později jako předseda vlády. Už tehdy se však proti zavedení pokladen silně stavěla pravice.

„Registrační pokladny fungují na Slovensku. Pokud je mi známo, tak na tom nezbohatl státní rozpočet, ale maximálně ta firma, která se stala výhradním dodavatelem pokladen,“ tvrdil v roce 1997 ministr financí Ivan Pilip (ODS).

Skupina J&T následuje Martina Romana. Investuje do ‚spící‘ evidence tržeb

Argumentoval tak v podstatě stejně jako dnešní odmítači evidence tržeb. Naopak lidovci pod vedením Josefa Luxe považovali nápad za pozitivum, které je třeba podpořit.

Odpor pravé části politického spektra byl také důvodem, proč Zemanova vláda v roce 1999 ani později evidenci tržeb neprosadila.

„Všichni uznávají, že šedá ekonomika je to, co dusí tento stát. Když však jde o přijetí zásadních systémových opatření, pravicoví poslanci hlasují proti,“ lamentoval tehdejší místopředseda Zemanovy strany Petr Lachnit.

Poslanci ANO na tiskové konferenci s potištěnými tričky.
Jaroslav Faltýnek (vpravo) s dalším poslancem z ANO

Úspěšný byl až sociálnědemokratický kabinet Jiřího Paroubka. Začátkem května 2005 přehlasovala sněmovna senátní veto registračních pokladen. ČSSD pomohli lidovci spolu s komunisty. V čele KDU-ČSL stál Miroslav Kalousek, který je dnes šéfem pravicové opoziční TOP 09, jež evidenci tržeb odmítá. Už tehdy tvrdil, že zákon podpořil hlavně kvůli tomu, aby splnil koaliční slib.

„Registrační pokladny nikdy nebyly hitem, který by vzbuzoval nadšení. V žádné zemi, kde byly zavedeny, nebyl prokázán nárůst výběru daní,“ řekl v té době.

Pravicová stopka

Po schválení návrhu se zdálo, že od roku 2007 budou podnikatelé pod přísným státním dohledem. Leč nestalo se tak. Druhá vláda Mirka Topolánka (ODS) registrační pokladny zrušila v rámci celkové reformy veřejných financí.

Splnila tak slib, který od počátku dávala. A i ČSSD tou dobou tvrdila, že svůj více než deset let starý nápad v případě volebního úspěchu resuscitovat nebude. Ke změně smýšlení došlo před dvěma lety. Ostravský sjezd sociální demokracie triumfálně navštívil slovenský premiér Robert Fico.

U sousedů fungují registrační pokladny a předseda bratislavské vlády k nim ještě zavedl účtenkovou loterii jako pokus omezit šedou ekonomiku. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka v reakci na jeho návštěvu sněmu naznačil, že ho láká před volbami oprášit myšlenku registračních pokladen.

Priorita vlády

Únor 2014: už jako premiér předstoupil před Poslaneckou sněmovnu, aby požádal o důvěru pro svůj koaliční kabinet. Ve zhruba čtyřicetiminutovém projevu zdůraznil nutnost zavést elektronickou evidenci tržeb.

Přípravu projektu si vzal na starost předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. Namísto registračních pokladen chce, aby podnikatelé využívali chytré telefony, počítače nebo tablety s připojením k internetu a tiskárnou. Podle něj pořízení takového vybavení vyjde levněji.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.