„Norma zavede spravedlivý model a ulehčí pojišťovnám financování zdravotních služeb pro nadstandardně nákladné pacienty se závažnými diagnózami, tak aby jim byla nadále zajištěna maximální péče,“ přibližuje předlohu ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Vybrané zdravotní pojištění se nyní přerozděluje podle věku a pohlaví klientů. Děti od pěti let, mladí a lidé ve středním věku mají nižší koeficienty. S vyšším věkem, jak lidé začínají častěji potřebovat péči lékařů, průměrné částky na jednoho pojištěnce rostou. Ženské koeficienty jsou přitom o něco nižší než mužské ve stejné věkové skupině.
Z Česka kvůli nízkým cenám mizí léky. Ministerstvo chce zasáhnout |
Pojišťovny v současnosti rovněž získávají kompenzace nákladů na extrémně „drahé“ pacienty. Tedy na ty, u nichž výdaje přesahují patnáctinásobek průměrných nákladů. V roce 2014 dosahovala tato hranice 320 tisíc korun.
„VZP měla v tomto roce 55 574 klientů, kteří přesáhli limit pro uplatnění zvláště nákladných služeb. Celkové náklady dosahovaly 36,3 miliardy korun,“ upřesnil mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.
K těmto parametrům nově přibude další rozměr, díky němuž budou pojišťovny dostávat více peněz na péči o dlouhodobě nemocné. Novela zákona zavádí nový typ nákladových skupin pojištěnců, a to podle spotřeby léků užívaných v souvislosti s některými závažnými chronickými nemocemi.
Pětadvacet skupin diagnóz
Částka na jednotlivé pacienty bude ve výši průměru nákladů na léčbu nemocných v dané diagnóze. „Souhrnem těchto dvou nástrojů novela zajistí, že peníze přidělené zdravotním pojišťovnám budou lépe odrážet jak náklady na všechny pojištěnce souhrnně, tak i náklady na pojištěnce jednotlivě,“ vysvětlil Němeček.
Model, jemuž se říká PCG (Pharmacybased Cost Groups – farmaceutickonákladové skupiny), uplatnilo poprvé Nizozemsko a nedávno ho začalo v upravené podobě používat třeba Slovensko.
Česká verze definuje 25 skupin diagnóz, například rakovinu, epilepsii, astma, cukrovku, AIDS, transplantaci či srdeční choroby. Pacient může být přiřazen do jedné nebo více skupin diagnóz podle spotřeby léčiv. Resort zdravotnictví odhaduje, že finanční dopady na příjmy zdravotních pojišťoven se budou pohybovat v řádu stovek milionů korun.
Vydělají i nemocní
Pojišťovny zatím nechtěly komentovat, jak se nový model odrazí v jejich bilancích.
„Není to věc, která změní jejich chování přes noc, ale dlouhodobě je důležitá. Pojišťovny popíchne k tomu, aby si začaly více všímat právě chronických nemocí. Začnou zavádět například programy managementu těchto nemocí, které v Německu fungují již déle než deset let,“ vysvětluje odborník na zdravotnickou politiku Pavel Hroboň.
V budoucnu by tak z nového přerozdělování měli profitovat právě chroničtí pacienti. Aby pojišťovny ušetřily, začnou se o ně více zajímat. Budou podněcovat lékaře, aby se o nemocné lépe starali, hlídali postup choroby a včas je posílali na vyšetření. Tím mohou oddálit drahé komplikace, nebo jim dokonce předejít. Ve finále tím ušetří na výdajích na péči. Nemocným se navíc stabilizuje či zlepší stav.
