Přilepšení začne od 1. listopadu, původně se počítalo s lednem 2017 – o rychlejší zavedení se zasadil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministr financí Andrej Babiš (ANO) už oznámil, že potřebných 845 milionů na plošný růst platů v posledních dvou měsících roku v rozpočtu najde.
BYZNYS DNE: Státní dluh roste. Za půl roku o 18 miliard |
Vyšší nároky na státní výdaje jsou důvodem, proč takový způsob utrácení peněz odsuzuje opozice. Zvláště bývalý ministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který musel v době hospodářské krize za premiérské éry Petra Nečase (ODS) škrtat a šetřit. „Vláda se místo investic zaměřuje na nabírání státních zaměstnanců a neinvestiční dotace podnikatelům. Projídá příjmy z hospodářského růstu,“ uvedl v úterý. Přestože ministři žádají více peněz – na platy od hasičů přes učitele až po úředníky – a přestože část požadavků dojde naplnění, navržený šedesátimiliardový schodek to podle Sobotky i Babiše neovlivní.
Počet státních úředníků opravdu roste, od ledna jich bude bezmála 70 tisíc. Současně je ale problém, že nízké tabulkové platy nelákají špičkové odborníky. To se týká hlavně právníků a IT specialistů. Za rok 2014 činil rozdíl v průměrném výdělku mezi právníkem na ministerstvu a v soukromé firmě 74 procent. A zatímco správce počítačové sítě si ve firmě přišel zhruba na 46 tisíc měsíčně, jeho „státní“ kolega dostal třicet tisíc.
Podle nařízení, které vláda ve středu schvaluje, si proto bude moci každé ministerstvo vyčlenit pět procent ze svých zaměstnanců, pokud jsou vysoce kvalifikovaní a pro úřad nepostradatelní. Těchto pět procent dostane dvojnásobek základního tarifu.
Vedle toho se ministři domluvili, že ve vyšších platových třídách poroste základ prudčeji. Zatím je to tak, že nejvýraznější vliv na výdělek má počet odsloužených let. To je demotivující pro lidi, kteří dělají výrazně víc, než jim ukládá povinnost, dosahují špičkových výsledků a zodpovídají za velký tým. „Je to nevýhodné zvláště pro nejschopnější zaměstnance,“ uvádí důvodová zpráva vládního nařízení.
