Je to výrazně větší objem než v listopadu, kdy centrální banka za intervence utratila asi 14 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které v úterý ČNB zveřejnila.
Lednové intervence proti posilující koruně byly podle pondělního odhadu analytika Generali Investments Radomíra Jáče rekordní a činily bezmála 405 miliard korun. To podle něj potvrzují i dnešní údaje ČNB o devizových rezervách, které se v lednu meziměsíčně zvýšily o téměř 413,2 miliardy korun na 2,611 bilionu a poprvé přesáhly 50 procent hrubého domácího produktu.
DALŠÍ ČTENÍ |
„Data o vývoji devizových rezerv podporují signál, že objem devizových intervencí se v lednu mohl přiblížit úrovni 15 miliard euro (405,4 miliardy korun),“ uvedl Jáč. Dosavadní měsíční rekord drží listopad 2013, kdy intervence odstartovaly a centrální banka na devizovém trhu nakoupila eura za 202 miliard korun. O lednových intervencích bude centrální banka informovat 7. března.
Podle analytiků se zájem o českou měnu počátkem roku zvýšil kvůli spekulacím na blížící se ukončení kurzového závazku ČNB, přičemž vliv na tržní očekávání v tomto ohledu měly hlavně údaje o růstu inflace. Podle analytika ČSOB Petra Dufka „čím více takových ‚investorů‘ přijde, tím méně pravděpodobné může být rychlé posílení koruny k předintervenčním úrovním“.
Odhaduje, že centrální banka se odhodlá k uvolnění koruny už v letošním druhém čtvrtletí, ačkoli stále mluví o polovině roku. „Vývoj i výhled inflace ji v tomto směru rozvazují ruce, a tak není příliš důvod tento systém dále prodlužovat,“ uvedl Dufek.
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Bankovní rada ČNB minulý týden zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí.
