Lidovky.cz

Vyplatí se české ekonomice intervence ČNB? ‚Kurzový manévr se do značné míry nepovedl‘

Ekonomika

  14:28
PRAHA - Vyplatí se české ekonomice v dlouhodobém pohledu intervenční epizoda? Vzhledem k přelomové události se LN zeptaly předních bankéřů.
Česká měna ve čtvrtek opět oslabila k euru a přiblížila se k hranici 27 korun...

Česká měna ve čtvrtek opět oslabila k euru a přiblížila se k hranici 27 korun za euro. foto: Richard Cortés, Lidové noviny

Pohodlný polštář

Pavel Kysilka

ekonom, zakladatel 6D Academy, bývalý viceguvernér ČNB

Pavel Kysilka.

„Cílem kurzového závazku bylo zamezit krátkodobým škodám plynoucím z potenciální deflace. Dlouhodobé benefity nelze nikdy od protideflačních intervencí očekávat. Naopak uměle oslabená měna působí v exportní ekonomice jako pohodlný kurzový polštář, což sice pomáhá překlenout krátkodobé nepříjemnosti či šoky, zároveň to ale oslabuje vůli i potřebu firem inovovat za účelem posilování vlastní dlouhodobé konkurenceschopnosti.“

Nepodařený manévr

David Navrátil

hlavní ekonom České spořitelny

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny

„Na hodnocení je ještě hodně brzy. Řekl bych, že finální přínosy a náklady budeme moci odhadovat až za několik let. Ale zkusím několik poznámek:

Řekl bych, že je otázka, nakolik byly přehnané obavy z deflace. Náklady totiž v případě České republiky snižuje její otevřenost (podíl vývozů a dovozů na HDP), nízká zadluženost (pokles cen zvyšuje reálnou hodnotu dluhu), struktura finančních aktiv (Češi mají hodně peněz uložené ve formě vkladů). Porovnáme-li vývoj v Česku a na Slovensku, tak Slovensko si prošlo deflací, ale růst HDP se nijak výrazně neodlišoval od nás. Samozřejmě, to víme teď, nemohli jsme si být jistí tehdy, že to tak dopadne.

Inflace v březnu rostla, nezaměstnanost klesla

Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil růst na 2,6 procenta z únorových

2,5 procenta. Stejně jako v předchozích měsících zdražily především potraviny a pohonné hmoty. Proti únoru se spotřebitelské ceny v březnu nezměnily, uvedl dnes Český statistický úřad. Úřad práce oznámil, že nezaměstnanost v březnu klesla na 4,8 procenta z únorových 5,1 procenta. Bez práce bylo 356.112 lidí, což je nejnižší březnová hodnota od roku 2008. Údaje o inflaci tak podle analytiků potvrdily, že rozhodnutí ČNB ukončit kurzový závazek minulý týden bylo správné, píše agentura ČTK.

Každopádně můžeme říci, že kurzový manévr se do značné míry ČNB nepovedl. Znakem toho je příliv spekulativních peněz v posledních měsících. Teoreticky se totiž oslabení kurzu mělo promítnout do navýšení cen v Česku oproti zahraničí mnohem víc. Kdyby k tomu došlo, pak by nikdo nečekal, že kurz po skončení intervencí posílí, a spekulanti by tudíž neměli k nákupu koruny důvod.

Tím však nechci ČNB kritizovat, protože celý kurzový závazek byl manévrem, který neměl v historii měnové politiky žádný předobraz a který byl zatížen spoustou nejistot. Hlavní problém vidím vtom, že kurzový závazek byl v každém okamžiku vyhlášen na příliš krátkou dobu, než aby přiměl české firmy ke změně chování.

Dlouhodobým nákladem bude kurzová ztráta ČNB. Koruna dlouhodobě posiluje a to je dáno konvergencí, doháněním produktivity k eurozóně. V zásobě máme ještě nějaké 20-–30procentní posílení měny, než dokonvergujeme k průměru EMU nejen v produktivitě, ale i v cenách. Čím vyšší ztráta kvůli posílení, tím větší riziko, že měna se stane méně důvěryhodnou. Netvrdím, že jsme už někde blízko hrany, ale proč si vyčerpávat zbytečně polštář, když už kurzový závazek ekonomika nepotřebuje?

Navíc, ušlým ziskem jsou potenciální příjmy do státního rozpočtu, které ČNB nebude moci vyplácet. Někdo to může považovat za výhodu, ale každopádně tady ČNB udělala jednostranné rozhodnutí, že žádné transfery nebudou.

Dále, ztráta může zkomplikovat vyjednávání s EMU a ECB o přijetí eura (tedy pokud to nebylo cílem kurzového závazku). Ano, Slovensko bylo přijato s kurzovou ztrátou a záporným kapitálem. Ale v případě Česka ztráta může být dvojnásobná v poměru k HDP.

Ztráta bude uhrazena ražebným. Když lidé používají hotovost, tak proti tomu ČNB drží aktiva, což jsou v našem případě především devizové rezervy. Náklady na hotovost nula: ČNB nikomu neplatí za to, že může platit hotovostí. Výnosy: z devizových rezerv, které jsou investovány do cenných papírů. Nicméně v situaci, kdy nárůst devizových rezerv není doprovázen nárůstem hotovosti, tak náklady nejsou nulové. Protože je ČNB musí stahovat a platit za stažení úrokovou sazbu. Proto ražebné k poměru k bilanci centrální banky výrazně poklesne.

Jen krátkodobý přínos

Petr Gapko

hlavní ekonom MONETA Money Bank

Petr Gapko, makroekonomický analytik GE Money Bank

Intervence ČNB proti koruně nebyly zamýšleny jako dlouhodobé opatření. Vývoj inflace ale způsobil, že jsme měnový závazek sledovali poměrně dlouhou dobu. Podle našeho názoru udržování uměle oslabené koruny ekonomice o něco málo pomohlo, nicméně z dlouhodobého hlediska jde o nevýznamný příspěvek. Důležitější je, že jsme se vyhnuli deflaci a že si naše centrální banka vyzkoušela, jak by mohlo vypadat přistupování naší ekonomiky k eurozóně.

Tlak na růst efektivnosti

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Je to velká zkušenost pro firmy, politiky i centrální bankéře. Až bude dokončen ústupný manévr z kurzového závazku a koruna se vrátí do běžného režimu, budeme moci lépe hodnotit přínosy a nevýhody kurzového závazku. Úspěšný exit zvýší šanci, že konečná bilance závazku bude kladná a také se podepíše na tom, jak bude tento nezvyklý krok hodnocen s odstupem času v učebnicích měnové politiky.

Intervence byly dobrým sluhou, ale byly by velmi špatným pánem. Povzbudily růst ekonomiky a zvedly export. Naopak dovoz podražil včetně investic. Na druhou stranu přispěly k přehřátí trhu práce. Inflaci povzbudily jen okrajově, i v okolních zemích se zvedá.

Slabá koruna ale držela při životě výrobu, která by posilující korunu nepřežila. Volná koruna opět bude tlačit na efektivnost produkce a růst produktivity! Se slabou korunou by nám životní úroveň rostla pomaleji.

Slabý kurz koruny byl pro exportéry příjemným 3,5letým přilepšením. Česká národní banka jim zajistila neposilující měnu. Nejlépe na tom budou v budoucnu ty firmy, které využily měkčí prostředí slabší měny a investovaly, zvyšovaly produktivitu, hledaly nová odbytiště a zákazníky. Naopak ty, jež balancovaly na hraně i při slabší koruně, se dostanou pod silný tlak zefektivnit výrobu. Pokud se jim to nepodaří, odejdou z trhu.

Slabá koruna pomohla

Marek Dřímal

ekonom Komerční banky

Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.

Podle našich odhadů intervenční perioda pomohla exportu akonkurenceschopnosti české ekonomiky, což vedlo k rychlejšímu ekonomickému růstu a zároveň lepšímu vývoji na trhu práce, než kdyby období slabé koruny nebylo. Na celkové hodnocení kurzového závazku počkáme na dobu, až budeme mít k dispozici data i za současné období po jeho konci. Asi nejdůležitější bude, jak si na silnější korunu zvyknou čeští exportéři, kteří tvoří velkou část české ekonomiky. Na objektivní hodnocení celého kurzového závazku zatím nemáme odstup a dostatečná data.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.