O několik hodin později doplnil, že řecká vláda ve čtvrtek předloží nové konkrétní návrhy na spravedlivé a udržitelné řešení řecké dluhové krize.
Supermítink ‚poslední šance‘: kvůli řecké krizi se sejdou prezidenti a premiéři celé EU |
Řecké návrhy se podle Tsiprase soustředí na skutečnou změnu země, půjde o věrohodné reformy zajišťující spravedlivé rozdělení nákladů. Obsahují prý také představu jak řešit udržitelnost řeckého dluhu. Návrhy na jeho restrukturalizaci přitom podle řeckého premiéra nebudou znamenat zátěž pro evropské daňové poplatníky. Součástí kroků by měl být také silný investiční program, zaměřený na boj s nezaměstnaností, podporu investic a rozvoj podnikání.
Základem pro konkrétní návrhy, které ve čtvrtek řecký kabinet partnerům nabídne, bude nedávná politická dohoda lídrů všech řeckých politických sil, vysvětlil později v europarlamentu řecký premiér. Jako jedno z konkrétních opatření zmínil omezení možností předčasného odchodu do důchodu.
Termín: čtvrteční půlnoc
Mluvčí Evropské komise Mina Andreevová ve středu v Bruselu uvedla, že termín pro předání návrhů je čtvrteční půlnoc. Poté je podle ní musí posoudit Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond, které svou analýzu dají ministrům financí eurozóny. Ti připraví podklady pro nedělní summit, na němž padne rozhodnutí, zda návrhy jsou základem pro diskusi o dalším záchranném programu pro Řecko, vysvětlila mluvčí.
Nucené dovolené a propouštění. Řecká krize trápí tamní podnikatele |
„Jsou to reformy, které předchozí vlády a politický režim nechtěly spustit,“ řekl europoslancům Tsipras. Podotkl, že nynější levicový kabinet je u moci pět a půl měsíce, kdežto řecké problémy trvají přes pět let. Jeho vláda je prý rozhodnuta nebojovat s Evropou, chce ale změnit myšlenkové nastavení, které Řecko a eurozónu do současné situace dostalo.
Zásadní křižovatka
„Evropa je na zásadní křižovatce. To, co dnes označujeme za řeckou krizi, je projevem neschopnosti eurozóny najít trvalé řešení obnovující se dluhové krize. Není to řecký problém, je to evropský problém. A evropské problémy potřebují evropská řešení,“ prohlásil mimo jiné Tsipras.
Jeho vystoupení na plénu europarlamentu ve Štrasburku se odehrávalo v bouřlivé atmosféře, několikrát jej přerušil potlesk levicových poslanců a bučení z jiných částí sálu.
Dopad řecké krize na český export: ohroženy pohledávky za miliardu korun |
Řecký premiér europoslance oslovil ráno po mimořádném summitu eurozóny, na kterém lídři zemí platících eurem dali Řecku do neděle čas na konečnou dohodu. Ve středu to ostatně ve svém vystoupení zdůraznil i šéf jednání členských zemí EU Donald Tusk, když řekl, že na dohodu už zbývají jen čtyři dny. V neděli se kvůli řecké krizi mimořádně sejdou prezidenti a premiéři všech 28 zemí Evropské unie.
Tsipras prosí o pomoc
Evropský stabilizační mechanismus (ESM) ve středu potvrdil, že od Řecka obdržel žádost o novou finanční pomoc.
Tsipras míní, že v příštích dnech se „výzvy nynější kritické doby“ podaří vyřešit v nejlepším zájmu Řecka i eurozóny.
Řekové minulou neděli v referendu odmítli reformy, které navrhovala trojice věřitelských institucí - Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka. Výsledek referenda premiér země dnes označil za odvážnou volbu v době tvrdého tlaku a zavřených bank. „Nebylo to rozhodnutí přerušit rozhovory s Evropou,“ řekl Tsipras.
  |
Zpráva, kterou referendum vyslalo, je podle něj „křišťálově jasná“ v tom, že EU buď bude demokratická nebo bude čelit velkým potížím s přežitím za těžkých okolností. Premiér tak narážel na pondělní vystoupení šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, který po nedělním referendu žádal vysvětlení, co vlastně jeho výsledek znamená.
Tsipras ale ve vystoupení odmítl, že za řecké problémy jsou odpovědní „podlí cizinci“. „Řecko se dostalo na hranu bankrotu, protože po mnoho let řecké vlády vytvářely vládu klientelismu, posilovaly korupci, vytvářely a udržovaly propojení mezi ekonomickou a politickou mocí,“ vypočítal levicový premiér. Připomněl, že podle studie Credit Suisse drží 56 procent řeckého národního bohatství jen desetina občanů.
Dosavadní programy pomoci zemi podle Tsiprase situaci jen zhoršily. „Žádná z reforem nepomohla, nezlepšila práci a efektivnost státní správy. Ta pracovala spíše pro své zájmy než pro společné dobro,“ podotkl.
Možné scénáře dalšího vývojeZachování eura mimo eurozónu Existuje možnost, že by Řecko mohlo dál platit eurem i v případě, že by eurozónu opustilo. Připojilo by se tak k zemím, které sice součástí eurozóny nejsou, avšak euro používají jako svou národní měnu. Je to případ Vatikánu, Monaka nebo San Marina. Evropská komise těmto zemím povoluje razit omezené množství euromincí, ale nikoli tisk bankovek. Evropská centrální banka (ECB) by zřejmě v takovém případě vyžadovala, aby Řecko splatilo veškeré dluhy, které vůči ní má a navíc by nejspíš musela dál poskytovat podporu řeckým bankám, uvedla analytička měnového trhu v bance Rabobank Jane Foleyová. Vznik paralelní měny Pokud ECB zastaví nouzové úvěry pro řecké banky, řecká centrální banka zřejmě začne vydávat novou měnu, aby stát byl schopen dostát svým závazkům jako jsou platby důchodů a platy státních zaměstnanců. Euro by ale platilo dál. Hodnota nové měny vůči němu by zřejmě výrazně klesla. Podle Foleyové by tak vznikla jakási dvourychlostní ekonomika, kde by euro dominovalo například v turistickém odvětví. Roger Bootle ze společnosti Capital Economics se domnívá, že existence paralelní měny by Řecku umožnila tvrdit, že eurozónu neopustilo a nejspíš by pak bylo úspěšnější při získávání finanční pomoci. Návrat k drachmě Možností je i návrat k měně, kterou se v Řecku platilo před rokem 2001, tedy přijetí drachmy a konec eura. Podle Bootlea by nebyl problém převést bankovní vklady a dluhy do nové měny, složitější by byl tisk nových bankovek. Vláda by prý z toho důvodu mohla zpočátku vydávat dlužní úpisy a bankovky by až do natištění nových peněz mohly nahradit třeba snadno vyrobitelné kolky. Nová měna by ale byla bezpochyby mnohem slabší než euro, což by zvětšilo tíhu státního dluhu, který je v eurech, upozornila Foleyová. Měna s pevným směnným kurzem Řada zemí reguluje hodnotu své měny navázáním na kurz eura. Zavedení měny s pevným směnným kurzem ale vyžaduje buď stabilní hospodářství, které by bylo schopné odolat případnému tlaku spekulantů, anebo zemi s dostatečnými peněžními rezervami. Řecko by proto něco takového uskutečnit nemohlo: nemá totiž rezervy jako například Bulharsko, ani dostatečně silnou ekonomiku jako například Dánsko. Digitální měna Mluví se o tom, že chaosu při zavádění nové měny nebo tištěných dlužních úpisů by se dalo předejít přechodem k digitální měně jakou je například bitcoin. Garrick Hileman z Londýnské ekonomické školy to však pokládá za nepravděpodobné. "Řekům bude pochopitelně chybět důvěra v novou drachmu a budou hledat alternativy," tvrdí. Bitcoin ale podle něj může sehrát jen okrajovou roli a jako oficiální měna nepřichází v úvahu. Ani jiná forma digitální měny zřejmě podle Bootlea a Foleyové nebude možná, protože Řekové se hodně spoléhají na hotovost. Nedostatek bankovek prý lidé mohou obejít třeba nejrůznějšími formami směnného obchodu, kdy se namísto peněz bude používat zboží s pevnou hodnotou, například cigarety. |
