Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Tvoříme baterii na vzduch, říká manažer IBM

Ekonomika

  20:03
Baterie, které dýchají vzduch a nabíjejí se pouhým dotykem klávesnice nebo čipy, které recyklují energii, patří blízké budoucnosti. Jim Stallings, manažer IBM, tvrdí, že současnost spočívá v cloud computingu.

Jim Stallings, general manager of Global Markets, IBM Systems and Technology group foto:  František Vlček, Lidové noviny

LN Několik let jste měl na starosti patenty IBM. Dohlížel jste na zhruba čtyřicet tisíc patentů, pamatujete si některý z nich, byl některý z nich převratný?
Určitě. V IBM jsme třeba vymysleli a patentovali laserovou korekci zraku. Možná nejvýznamnějším vynálezem bude nanotechnologie, která se využívá ve zdravotnictví. Máme v tomto oboru mnoho patentů. Velmi zajímavým menším patentem bylo třeba RFID - každý výrobek má štítek a za ním je identifikační nálepka na radiových frekvencích. Dokud ji zákazník neodstraní, je možné s její pomocí sledovat inventář.

Jim Stallings

Stallings je vysoce postaveným manažerem IBM, na starost má globální prodej a strategii hardwarového obchodního oddělení v hodnotě 21 miliard dolarů.

Předtím pracoval pro divizi IBM zabývající se technologickým a duchovním vlastnictvím a dohlížel na 39 tisíc patentů.

V informačním a technologickém průmyslu pracuje třiadvacet let. Sloužil také v americkém námořnictvu, kde získal hodnost kapitána.

Pacient by přišel k doktorovi a počítači by řekl, co ho trápí. A Watson by to vyhodnotil na základě milionů dat, které má v databázi.

Auta se připojují k internetu, dokážou si "pamatovat" děje. Je tak možné vytvářet vzory chování. Každý telefon má dnes GPS a pohyb majitele se někde zapisuje a je uchován. I toho lze využít.

LN Také vymýšlíte baterie, které budou fungovat na vzduch.
V příštích pěti letech budou mít baterie desetkrát delší životnost. V IBM hodně uvažujeme o alternativních zdrojích energie. Vyvíjíme baterie, které by "dýchaly" vzduch a mohly by se nabít pouhým dotykem klávesnice. Také vyvíjíme čip, který by recykloval energii, kterou vytvářejí počítačová datová centra. V současné době je nutné je chladit a na to se vynaloží padesát procent veškeré energie. My bychom ji pomocí čipu využili. Pilotní projekt již probíhá ve Švýcarsku a podle propočtů ušetří ročně 30 tun emisí oxidu uhličitého.

LN Ve výhledu do budoucnosti, který IBM vydává, také zvažujete, že by se do ochrany životního prostředí zapojil každý. Jak? Pomocí čidel v telefonu nebo autě se budou moci vytvářet vzorce chování. Vědci mohou tato data využít v boji proti globálnímu oteplování, na záchranu živočišných druhů. Bude se moci optimalizovat doprava a předejít tvorbě dopravních zácp. Pomocí analytických technologií se upraví doporučená trasa, aby byla co nejrychlejší a nejbezpečnější. Také vyvíjíme nové čipy, které zrychlí všechny procesy. Třeba celovečerní film si dnes stáhnete do telefonu za necelých deset vteřin, v HD kvalitě za minutu. A díky našemu čipu by se za deset sekund do počítače stáhlo množství dat odpovídající ročnímu objemu textových zpráv. IBM pracuje na mnoha zajímavých věcech. Zaměřujeme se na největší problémy, kterým lidstvo čelí a kterým bude čelit v budoucnosti.

LN Mluvíte o ochraně životního prostředí, o boji proti globálnímu oteplování. Nejsou ale právě počítače velkým znečišťovatelem?
Počítače a informační technologie naopak mají velký potenciál pro ekologii a ochranu životního prostředí. Možnosti "zeleného" IT asi nejlépe ilustrují konkrétní projekty. Například v Curychu jsme ve spolupráci se společností GIB-Services vytvořili energeticky efektivní datové centrum v bývalém vojenském bunkru. Toto skvěle zabezpečené úložiště využívá první unikátní energetický model s přímou výměnou tepla mezi datovým centrem a městským veřejným bazénem. Možná to zní neuvěřitelně, ale v praxi to velmi dobře funguje. Optimalizace výpočetních středisek ale nenabízí jen úspory ekologické, ale také finanční. Je potřeba si uvědomit, že více než polovinu nákladů na jejich provoz představují výdaje za energie.

LN IBM před šesti lety uvedla do provozu virtuální počítač. Co to je?
Ano, jmenuje se World Community Grid, zkráceně WCG. Tento superpočítač pomáhá vědcům využít přebytečný výpočetní výkon osobních počítačů z celého světa. S jeho pomocí vědci řeší humanitární problémy, zkoumají léčbu HIV a AIDS, rakoviny nebo hledají cenově dostupné způsoby čištění vody.

LN Kolik lidí vám dalo nevyužitý výkon svého počítače k dispozici?
Nyní je to víc než půl milionu lidí z 80 zemí světa. Hodně tomu napomohlo vítězství systému Watson v soutěži Jeopardy!, protože poté se zvýšil počet aktivních podporovatelů o 700 procent. WCG agreguje nevyužitý výkon z téměř dvou milionů počítačů a tato kapacita je k dispozici vědcům, kteří by si takový výkon nemohli dovolit a potřebují ho ke svému výzkumu. Pro zajímavost: za šest let své existence poskytl zhruba 500 milionů výsledků a je schopen provést za sekundu 400 trilionů operací, standardní výpočetní doba by pro ně byla 392 tisíc let.

LN Zavádíte po světě novou technologii, takzvaný cloud computing, který spočívá v tom, že většinu svých dat přesuneme do cloudu, polopaticky přeloženo "do mraků." Jak si my, laici, můžeme takový cloud představit?
Můžete si ho představit třeba jako deset silných počítačů s obrovskou pamětí a schopností absorbovat třeba sto milionů knih, dvě miliardy stran informací. Dobrým příkladem je také počítač jménem Watson, který jsme vybudovali pro televizní hru Jeopardy!

LN Čím je počítač Watson tak ojedinělý?
V únoru dokázal Watson porazit dva vůbec nejúspěšnější účastníky soutěže. Zjednodušeně řečeno je Watson velice výkonný průmyslový počítač - ovšem vybavený přelomovým softwarem pro vyhledávání a analýzu dat. Watson je navíc první počítač na světě, který zodpoví složité otázky v přirozeném psaném jazyce. V reálném čase a stejně rychle jako nejlepší experti v oboru. Watson nebyl speciálně vyvinut jen kvůli soutěži, tento systém, postavený na platformě IBM Power7, využívá i mnoho firem.

Jim Stallings, general manager of Global Markets, IBM Systems and Technology group

LN Takže to je budoucnost počítačů?
Určitě. Tohle je bezesporu nejrychleji rostoucí oblast počítačů. Výpočetní technologie budou postupně stále "chytřejší", tento trend už je v plném proudu. Nastává období takzvaných velkých dat, kdy je možné obrovský objem dat analyzovat a využít novým způsobem. Budoucností počítačů jsou cloudová infrastruktura a optimalizační analýza. A budou mít možná mnohem širší využití, než si dnes dokážeme představit.

LN Jak se nás mohou nové technologie, jako cloudová infrastruktura a optimalizační analýza, dotknout v běžném životě?
Představte si, že by v jeho databázi bylo dvě stě milionů stránek informací z medicíny. Pacient by přišel k doktorovi a počítači by řekl, co ho trápí, jaké má problémy. A Watson by to vyhodnotil na základě milionů dat, které má v databázi. Určil by třeba pět nemocí, jejichž příznaky pacient splňuje. Využil by pacientovu DNA, krevní testy, informace z pacientovy zdravotní karty. Pak by Watson lékaři doporučil: Tak na základě všeho, co víme, se přikláním k problému číslo jedna a doporučuji tyto tři léky, ale nejlepším bude ten a ten.

LN A nevadí, že Watson pacienta nevidí? Pacientův úsudek nemusí být správný. Může třeba tvrdit, že má růžové tváře, a přitom může být celý žlutý.
Ale možná ho Watson časem uvidí. Pokud je schopen rozeznat lidskou řeč, bude moci i vidět. Může mít instalovaný program, aby rozeznal obrazy, aby cítil teplotu člověka. Možností je mnoho. Podívejte se třeba, jak by se chytřejší systém předávání dat dal využít v distribuci potravin. Vyrábíme teď nejvíc jídla v lidské historii, a přesto existují lidé, kteří hladoví. A když uděláte analýzu, zjistíte, že problémem není množství nebo cena jídla, ale jeho distribuce. A zrovna tohle by mohly chytřejší počítače vyřešit.

LN Máte na starosti globální trh. Která oblast je pro IBM v současnosti prioritou?
Všechny trhy jsou pro nás zajímavé. Láká nás třeba i čínský trh, který stále roste. Zvažujeme tam projekty v oblasti leteckého průmyslu, protože s miliardou potenciálních zákazníků je to velmi perspektivní odvětví. V leteckém průmyslu se pohybujeme už přes padesát let, protože jsme v roce 1960 vytvořili první online rezervační systém. Rychlý technologický vývoj skýtá obrovské možnosti všude, na každém trhu. Třeba počítače v autech. Ty mají teď víc mikroprocesorů, než měl lunární modul, když letěl na Měsíc. Auta se připojují k internetu, dokážou si "pamatovat" děje. Je tak možné vytvářet vzory chování. Každý telefon má dnes GPS a pohyb majitele se někde zapisuje a je uchován. I toho lze využít.

LN Vy mě děsíte...
Je to jen dílčí anonymní informace. Díky tomu, jak široce se nyní elektronika používá a zasahuje v podstatě do všech oblastí života, máme k dispozici obrovský objem dat. Ta jsou nesmírně zajímavá pro vědce a také pro firmy, které by je mohly využít. Ne k marketingu a prodeji výrobků, ale k tomu, aby udělaly správná a informačně podložená rozhodnutí.

LN Můžete uvést příklad takového rozhodnutí?
Finanční krize. Jsem přesvědčen, že kdyby byla k dispozici všechna potřebná data a lidé se na ně mohli v reálném čase podívat, vyhodnotit je a jednat podle toho, dalo by se finanční krizi předejít. Důraz na lepší využívání dostupných informací je také podstatou našeho konceptu "chytřejší planeta". Je to naše strategie, která v podstatě udává směr všem investicím IBM do vývoje hardwaru i softwaru. Věříme, že můžeme vylepšit všechna odvětví, pracovat například na chytřejších telekomunikačních službách, maloobchodě nebo výrobě.

LN A co když někdo prostě a jednoduše nechce být monitorován. Není úniku?
Určitě nejde o monitorování jednotlivce. Jde o lepší využití informací. Každá firma chce vyjít vstříc zákazníkům a nabídnout jim to, co chtějí. Třeba prodáváte boty a chcete vědět, zda jste vyrobili ty správné boty pro ten správný trh. Můžete použít sociální média, kde můžete zjistit mnoho různých názorů. Nebo zjistíte pomocí nových technologií okamžité reakce zákazníků. Pokud to je propadák, můžete výrobek rychle stáhnout z trhu a ušetřit své firmě i svým akcionářům peníze. Pokud vidíte, že je výrobek hitem, můžete okamžitě zajistit další výrobu. Nejhorší je, když máte úspěch, a nedokážete reagovat dostatečně rychle. Nabízíme řešení, která dělají byznys chytřejší, prozíravější. Jen takoví obchodníci totiž uspějí.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...