Ještě lépe na tom pak bylo pánské vedení škol. Zástupci ředitele brali v průměru o 2923 korun víc než zástupkyně a plat ředitelů byl proti platu ředitelek vyšší dokonce o 3315 korun.
Ženy vs. muži ve školství
|
Přestože má ústav k dispozici poslední údaje zatím za rok 2007, letošní statistika by byla téměř totožná. "Nemyslím si, že by se to změnilo. Není ani důvod, aby byla situace dnes jiná," řekla LN Irena Smetáčková z katedry pedagogické a školní psychologie Univerzity Karlovy, která se touto problematikou zabývá.
Podle ní jsou muži učitelé platově zvýhodňováni hlavně proto, že jich je ve školách nedostatek a vedení si je takto snaží udržet. "Peníze se jim nedávají úplně zadarmo, jen proto, že je ten člověk mužem. Ale hledají se způsoby, jak jim přilepšit," popisuje Smetáčková.
Ve školství totiž existují drobné příplatky k platu.
Například za suplování, třídnictví, za to, že je někdo správcem kabinetu či vede knihovnu. Spousta činností se dělá nad rámec standardního úvazku a vedení škol často předpokládá, že o tyto činnosti budou mít zájem muži, protože mají více volného času a pak chtějí, aby se dostali k více penězům.
"Není to jenom o tom, že chci muži přidat, tak mu dám peníze bez toho, aby za to odvedl víc práce. On jí odvede víc, protože já tu práci pro něj vytvořím a přednostně mu ji nabídnu," uvedla Irena Smetáčková.
Ve společnosti totiž stále převládá zažitý genderový stereotyp, že muž jako živitel rodiny potřebuje vyšší plat, aby ji zajistil. Situace dnes je ale už úplně jiná. Ženy jsou například mnohem častěji samoživitelky.
Kampaň nebude, chybí peníze
Platová nerovnost mezi učiteli a učitelkami se nelíbí ani ministerstvu školství. To však zároveň říká, že s tím nemůže nic dělat. Průměrný plat je totiž tvořen tarifní složkou a motivační složkou. Zatímco tarifní třída je stanovená, rozdíly v platech mohou vznikat právě díky motivační složce. Ta tvoří zhruba třináct procent z celkové mzdy.
"Výše motivační složky platu je jen a pouze v rukou ředitelů a ředitelek jakožto plnoprávních subjektů. Do této autonomní oblasti řízení škol nemůže ministerstvo zasáhnout," reagovala mluvčí ministerstva Kateřina Böhmová. Podle ní je ale doporučení ministerstva jasné: při odměnách zohledňovat především kvalitu odvedené práce bez ohledu na pohlaví pedagoga.
Do boje proti platové nerovnosti ale i nedostatku mužů ve školách se ministerstvo pustilo za úřadování Ondřeje Lišky, šéfa zelených. Z většiny velkých plánovaných akcí, jako je třeba velká kampaň Muži do škol či z genderového auditu, který se měl uskutečnit přímo na ministerstvu školství, ale sešlo. Důvodem je špatná situace rozpočtu a nedostatek peněz.
Podle Ireny Smetáčkové je potřeba, aby bylo ve školách více mužů. "Pak již nebudou pro školy cenným zbožím. Když navíc vzrostou platy ve škole celkově, nebude vůbec potřeba muže přeplácet," řekla.