Schneider v rozhovoru pro Lidové noviny popisuje, že Češi důvěřují státu mnohem více než je to například v Bulharsku či Rumunsku. A že například na DPH šidí méně, než je evropský průměr.
LN: Není to paradox, že ve Skandinávii, kde jsou vysoké daně, je vysoká morálka lidí k jejich placení a v jižní Evropě s nižšími daněmi se jim lidé snaží vyhnout co nejvíc?
Je to o té mentalitě. Skandinávci ochotně platí vysoké daně, protože oni od svého státu také hodně dostávají.
LN: Takový trochu socialismus?
Ne, ne. To nemá se socialismem nic společného. V porovnání třeba s Rakouskem je to o tom, že ve Švédsku, na rozdíl od nás, mají lidé nejen velice spolehlivý servis, ale mají tam i určité věci, které v Rakousku ani nejsou. Třeba denní péče o děti. Nejen v mateřských školách, ale jde o celodenní péči o děti. Nebo výborná úroveň v nemocnicích či ve školách. Skandinávci tedy sice platí hodně na daních, ale stát jim za to také hodně poskytuje. A když srovnáme státy, které se rozvíjejí, třeba včetně České republiky, tak u vás důvěra vůči vládě, co se týče placení daní, je vysoká. Mnohem vyšší než třeba ve srovnání s Bulharskem nebo Rumunskem.
LN: Tomu asi ne každý uvěří.
Vážně. Podívejte se třeba do Bulharska. A zkuste tam získat řidičský průkaz bez toho, že někoho podplatíte. V České republice nemusíte nikoho podplácet, abyste získal řidičský průkaz. Samozřejmě tu máte také korupci. Ale bavme se obecně. Zdejší úřady dělají v průměru mnohem lepší práci než například v tom Bulharsku. A podíl šedé ekonomiky na HDP je u vás pod evropským průměrem, který činí 18,5 procenta.
LN: Platí obecně – čím vyšší daně, tím vyšší podíl šedé ekonomiky?
Samozřejmě.
LN: Ale pro tu Skandinávii taková úměra neplatí. Ve Švédsku nebo Finsku je nižší podíl šedé ekonomiky na HDP než na tom jihu Evropy.
Ano, ale nezapomeňme, že objem šedé ekonomiky je sumářem řady faktorů. Daňová morálka je jen jedním z nich. Je tu ale mnoho dalších faktorů a šedá ekonomika je jejich produktem. Liší se země od země.
