Jde o logický krok. Spotřebitelské ceny na Ukrajině se totiž v loňském roce zvýšily téměř o čtvrtinu, tedy největším tempem za posledních čtrnáct let.
Guvernérka banky Valerija Hontarevová již v lednu vyzvala k rychlým a rozhodným krokům proti „totální finanční krizi“, v níž se země podle ní nachází. Ukrajinská ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a loňské ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym.
PSALI JSME: |
Základní úroková sazba se dnešním rozhodnutím dostane na trojnásobek úrovně 6,5 procenta ze začátku loňského roku.
Loni banka tuto sazbu zvýšila celkem třikrát. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají však zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky.
Hrubý domácí produkt Ukrajiny se v loňském třetím čtvrtletí meziročně snížil o více než pět procent.
Dilema, zda spíše podporovat hospodářský růst, nebo omezovat inflaci, nyní musí řešit rovněž ruská centrální banka.
Ta v prosinci zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 17 procent, aby zastavila propad rublu a zmírnila růst cen. Minulý týden však základní úrok naopak snížila o dva procentní body na 15 procent, aby podpořila ekonomiku.
