Vyspělá biopaliva se vytvářejí z různých surovin: komunálního odpadu, dřevní štěpky nebo celulózní biomasy. Tuzemský petrochemický holding zkouší možnosti vlastní výroby takzvaných hydrogenovaných olejů (HVO), jež vznikají například zpracováním živočišných tuků nebo rostlinných olejů – třeba právě z kuchyňského odpadu.
Výzkumníci Unipetrolu se do testování dali společně s litvínovským centrem UniCRE, které vybudoval Výzkumný ústav anorganické chemie v areálu Chempark v Záluží u Mostu.
Klasická biopaliva nevyhovují
Pohony druhé generace testují jako přípravu na případné budoucí využití všichni přední výrobci na světě, včetně evropských. Brusel totiž trvá na snížení emisí CO2 z dopravy do roku 2020 o šest procent a petrolejáři i další odborníci z palivářského oboru se shodují, že tohoto cíle nelze dosáhnout současnými technologiemi ani zdroji surovin.
Jinými slovy – klasická bionafta a tisíce tun vyrobeného řepkového oleje (MEŘO), případně lihu z cukrové řepy ke splnění evropské direktivy nebudou stačit. A nejen v Česku. Přestože je u nás stát dotuje výraznou slevou na spotřební dani.
Kupujte auta na plyn či elektřinu. Stát vám pošle 40 tisíc, plánuje Mládek |
„Unipetrol si uvědomuje, že dosažení cílů anebo alespoň jejich přiblížení je možné pouze prostřednictvím kombinace různých zdrojů anebo technologií výroby vyspělých biopaliv. Je proto aktivní v mnoha oblastech, a to ať už v rovině výzkumné, či v rovině testovací,“ vyjádřil se mluvčí holdingu Mikuláš Duda.
Podle Petra Jeviče z Výzkumného ústavu zemědělské techniky a výkonného ředitele Sdružení pro výrobu bionafty má HVO řadu kvalitnějších parametrů než dosavadní bionafta první generace, jež se u nás prodává – zejména pro pohon autobusů, nákladních vozů a zemědělské techniky – pod označením B100.
„HVO je na bázi rostlinných olejů a vzniká podobným zpracováním jako ropa. Zkoušeli jsme to už v roce 1996, ale pak se v projektu nepokračovalo,“ uvedl Jevič.
Hydrogenovaný olej při spalování prakticky nezapáchá a má vyšší kvalitu z hlediska vznícení. Navíc méně kouří, a tudíž udržuje v čistotě spalovací prostor i vstřikovací trysky.
Lídrem výroby HVO v Evropě jsou rafinerie společnosti Neste Oil. Palivo nachází využití především v motorech nákladních vozů, ve větším měřítku je testuje například švédská automobilka Scania.
U nás do nádrží aut (včetně osobních) teče také. Například nafta MaxxMotion Diesel od OMV obsahuje zčásti HVO.
Dražší alternativa
Samostatné využití se však zatím nevyplatí – palivo je dražší než klasická nafta a bez daňové podpory je těžko prodejné.
Největší petrolejářské firmy v Česku, sdružené v České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu (Unipetrol z ní nedávno vystoupil, v asociaci zůstala jen jeho dceřiná společnost Benzina), přitom soudí, že HVO je nejvhodnější varianta ke splnění cíle Evropské komise snížit emise v dopravě.
Namísto bombardérů tajná auta. V rodišti Shakespeara testují jaguary |
Asociace chce tedy prosadit, aby stát uznal hydrogenované oleje jako pokročilé biopalivo s možností dotace ve formě nižší spotřební daně.
Tato pohonná hmota ale zdaleka není jediným druhem pokročilých biopaliv, které se v Evropě a ve světě testují pro širší využití. Například Shell už v roce 2012 vybudoval v technologickém centru v americkém Houstonu pilotní závod ke zpracování biomasy z celulózy pro přimíchávání do klasického benzinu.