11. února 2017 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Úřad platí líp než továrna nebo škola. Dobré peníze tam ale nejsou pro každého

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 11Diskuse
Úředník. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Úředník. Ilustrační foto. | foto: Shutterstock
PRAHA Lidem v nepodnikatelské sféře rostou příjmy. Ale je rozdíl v tom, jak moc a v jakých oborech. Průměr táhnou nahoru úředníci.

Nástupní plat úředníka na úrovni blízké minimální zákonem dané částky není v Česku nic neobvyklého. Přestože průměrný plat ve veřejné správě převyšuje průměrnou mzdu u zaměstnanců podniků a příjmy nejvyšších úředníků dosahují k desítkám tisíc korun.

Padesátiletá Jana M. z nejmenovaného krajského města o tom ví své. Když po dvacetileté praxi na jednom z velkých úřadů odcházela s příjmem šestnáct tisíc čistého, musela při přestupu k novému zaměstnavateli – na post řadového pracovníka u soudu – hodně slevit. Na částku kolem 10,5 tisíce čistého.

„Slíbili, že po nějakém čase se dostanu výš, ale i tak mne takhle nízká výplata poněkud překvapila,“ říká Jana. Novou práci přesto vzala, vyhovuje jí pevná pracovní doba i jistota určitého kariérního postupu.

Její případ je ukázkou, jak výrazně se platy ve státní sféře a konkrétně i mezi úředníky liší. Ti na nejvyšších postech mohou brát až v rozmezí 50 až 60 tisíc.

V minulém roce vzhledem k obrovskému nedostatku lidí skoro ve všech profesích byly podniky přinuceny lidem přidat. Mzdy loni ve třetímu čtvrtletí podle aktuálních dat statistiků v rámci podnikatelské sféry (firmy se soukromým nebo i státním kapitálem) meziročně vzrostly v průměru o tisícovku, tedy o 4 procenta na 27,2 tisíce.

Svým lidem přidává i stát

Platy v nepodnikatelské sféře (státem financované úřady, policie, školy, zdravotnická, kulturní zařízení) však vzrostly podobným tempem – na 27,5 tisíce korun. Průměr v téhle kategorii však táhnou vzhůru průměrnou částkou 29,5 tisíce korun zejména úředníci veřejné správy, tedy ministerstev, samosprávy, finančních, pracovních, školských a dalších úřadů.

Naopak příjmy v této nepodnikatelské sféře snižovali loni průměrným platem sotva 25 tisíc lidé v oboru vzdělávání. Tedy učitelé, pedagogičtí pracovníci, vychovatelé. Nyní si přilepší, ale na průměr celého nepodnikatelského sektoru i tak sotva dosáhnou.

Průměrný počet zaměstnanců ve veřejné správě

Stát přidává totiž i některým dalším. Také úředníkům, kterým loni od 1. listopadu zvýšil stupnici platových tarifů o 4 procenta s výjimkou státních zaměstnanců zařazených do 12. a vyšší platové třídy.

U těch ve 12. až 16. třídě došlo k vyššímu růstu platových tarifů minimálně o 6 procent – s ohledem na jejich vyšší kvalifikaci a odbornost. „Zařazení do dvanácté a vyšší platové třídy je spojeno s požadavkem na vysokoškolské vzdělání a s podstatně vyššími nároky na zaměstnance než u ostatních,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.

Přesto příjmy některých úředníků, třeba v menších městech, ani nedosahují průměru veřejné správy. „Plat úředníka na obci sice vychází ze stejných tabulek jako třeba na ministerstvu, ale výše další části platu, jako je osobní ohodnocení, je v obci víc závislá na tom, jak se jí ekonomicky daří. A kolik si tedy může dovolit z toho dát na platy,“ popisuje situaci tajemník Městského úřadu v Boru u Tachova Miroslav Cvrk.

Platový rozdíl zůstává

Dál však platí, že nepodnikatelská sféra vydělává v průměru víc než podnikatelská. Vyšší stabilita platů ve státní sféře je dána růstem zmíněných tarifů. V podnikatelské sféře se soukromníci snaží spíš minimalizovat náklady na mzdy. A zvyšují je, jen když jsou k tomu tlačeni ekonomickou situací, růstem zakázek a současně ale nedostatkem volných kvalifikovaných lidí, které musejí podnikatelé přeplácet od konkurence nebo je ve firmě motivovat vyšší mzdou.

„To je realita, se kterou je nutno počítat. Rozhodně v blízké době ke změně v úrovni platů a mezd mezi nepodnikatelskou a podnikatelskou sférou nedojde,“ soudí pražský advokát a odborník na pracovní právo Dominik Brůha.

Kolik bere manažer a kolik specialista?

Ekonomové a analytici však připomínají, že se jedná o průměrná čísla a porovnávat příjmy tak velkých skupin nemusí být vždy objektivní.

Rozdíl platů a mezd ve prospěch nepodnikatelské sféry je však dlouhodobý, největší „převis“ od roku 2000 byl v letech 2005 až 2007. „Česká ekonomika si vede dobře i nyní a platí to také o vývoji veřejných financí. Když do toho promítneme i politický cyklus, například parlamentní volby letos na podzim, tak není divu, že si platy ve veřejné sféře udržují slušný růst,“ říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

„Situace není v mnoha zemích odlišná. Statní sektor platí dobře,“ připomíná další skutečnost ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Nedostatek zaměstnanců v Česku.
  • 11Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz