Nástupní plat úředníka na úrovni blízké minimální zákonem dané částky není v Česku nic neobvyklého. Přestože průměrný plat ve veřejné správě převyšuje průměrnou mzdu u zaměstnanců podniků a příjmy nejvyšších úředníků dosahují k desítkám tisíc korun.
Platy sice rostou, ale chudých neubývá. Je jich třetina |
Padesátiletá Jana M. z nejmenovaného krajského města o tom ví své. Když po dvacetileté praxi na jednom z velkých úřadů odcházela s příjmem šestnáct tisíc čistého, musela při přestupu k novému zaměstnavateli – na post řadového pracovníka u soudu – hodně slevit. Na částku kolem 10,5 tisíce čistého.
„Slíbili, že po nějakém čase se dostanu výš, ale i tak mne takhle nízká výplata poněkud překvapila,“ říká Jana. Novou práci přesto vzala, vyhovuje jí pevná pracovní doba i jistota určitého kariérního postupu.
Její případ je ukázkou, jak výrazně se platy ve státní sféře a konkrétně i mezi úředníky liší. Ti na nejvyšších postech mohou brát až v rozmezí 50 až 60 tisíc.
V minulém roce vzhledem k obrovskému nedostatku lidí skoro ve všech profesích byly podniky přinuceny lidem přidat. Mzdy loni ve třetímu čtvrtletí podle aktuálních dat statistiků v rámci podnikatelské sféry (firmy se soukromým nebo i státním kapitálem) meziročně vzrostly v průměru o tisícovku, tedy o 4 procenta na 27,2 tisíce.
Svým lidem přidává i stát
Platy v nepodnikatelské sféře (státem financované úřady, policie, školy, zdravotnická, kulturní zařízení) však vzrostly podobným tempem – na 27,5 tisíce korun. Průměr v téhle kategorii však táhnou vzhůru průměrnou částkou 29,5 tisíce korun zejména úředníci veřejné správy, tedy ministerstev, samosprávy, finančních, pracovních, školských a dalších úřadů.
Naopak příjmy v této nepodnikatelské sféře snižovali loni průměrným platem sotva 25 tisíc lidé v oboru vzdělávání. Tedy učitelé, pedagogičtí pracovníci, vychovatelé. Nyní si přilepší, ale na průměr celého nepodnikatelského sektoru i tak sotva dosáhnou.
Stát přidává totiž i některým dalším. Také úředníkům, kterým loni od 1. listopadu zvýšil stupnici platových tarifů o 4 procenta s výjimkou státních zaměstnanců zařazených do 12. a vyšší platové třídy.
U těch ve 12. až 16. třídě došlo k vyššímu růstu platových tarifů minimálně o 6 procent – s ohledem na jejich vyšší kvalifikaci a odbornost. „Zařazení do dvanácté a vyšší platové třídy je spojeno s požadavkem na vysokoškolské vzdělání a s podstatně vyššími nároky na zaměstnance než u ostatních,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.
Přesto příjmy některých úředníků, třeba v menších městech, ani nedosahují průměru veřejné správy. „Plat úředníka na obci sice vychází ze stejných tabulek jako třeba na ministerstvu, ale výše další části platu, jako je osobní ohodnocení, je v obci víc závislá na tom, jak se jí ekonomicky daří. A kolik si tedy může dovolit z toho dát na platy,“ popisuje situaci tajemník Městského úřadu v Boru u Tachova Miroslav Cvrk.
Platový rozdíl zůstává
Dál však platí, že nepodnikatelská sféra vydělává v průměru víc než podnikatelská. Vyšší stabilita platů ve státní sféře je dána růstem zmíněných tarifů. V podnikatelské sféře se soukromníci snaží spíš minimalizovat náklady na mzdy. A zvyšují je, jen když jsou k tomu tlačeni ekonomickou situací, růstem zakázek a současně ale nedostatkem volných kvalifikovaných lidí, které musejí podnikatelé přeplácet od konkurence nebo je ve firmě motivovat vyšší mzdou.
„To je realita, se kterou je nutno počítat. Rozhodně v blízké době ke změně v úrovni platů a mezd mezi nepodnikatelskou a podnikatelskou sférou nedojde,“ soudí pražský advokát a odborník na pracovní právo Dominik Brůha.
Ekonomové a analytici však připomínají, že se jedná o průměrná čísla a porovnávat příjmy tak velkých skupin nemusí být vždy objektivní.
Rozdíl platů a mezd ve prospěch nepodnikatelské sféry je však dlouhodobý, největší „převis“ od roku 2000 byl v letech 2005 až 2007. „Česká ekonomika si vede dobře i nyní a platí to také o vývoji veřejných financí. Když do toho promítneme i politický cyklus, například parlamentní volby letos na podzim, tak není divu, že si platy ve veřejné sféře udržují slušný růst,“ říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
„Situace není v mnoha zemích odlišná. Statní sektor platí dobře,“ připomíná další skutečnost ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
