Ministerstvo dopravy má přitom o jeho udržení v provozu zájem a uvažuje o tom, že by na jeho provoz připlácelo. Rozhodne se počátkem ledna, sdělili ČTK zástupci ministerstva dopravy.
Čtěte více: |
Provozovatel už na loď nemá peníze. "Vypadá to bledě, asi ji budeme muset zrušit. Snad to ještě vydrží přes Nový rok, ale pokud do toho stát nějakým způsobem nevstoupí, rušíme ji," řekl ČTK kapitán lodi Vladimír Weinlich.
Nenahraditelná loďBeskydy zasahují díky své síle a nízkému ponoru u uvízlých plavidel poměrně často. Jen letos na Labi nastaly minimálně dvě takové komplikované situace - v červenci uvízla na jezu u Lovosic utržená loď s pískem, v listopadu najela na mělčinu u Děčína německá loď. Obě vyprostil až zásah Beskyd. |
Takzvané zadokolesové remorkéry se začaly na českém území stavět v roce 1931. Od ostatních lodí se odlišovaly především pohonem - dva silné motory s výkonem kolem 500 koní nepoháněly lodní šroub a ani na bocích nebyla kolesa, ta se totiž nacházela na zádi. Remorkéry po Labi vozívaly hned několik spřažených vleků a postupně jich bylo v Čechách postaveno 12.
Jejich éra skončila v 60. letech, kdy se začaly vyrábět úspornější a slabší tlačné remorkéry. Ty mají ovšem větší nároky na stav vody, které se přitom na dolním Labi často nedostává.
Hrozí rozebrání
Beskydy byly postaveny v Mělníku v roce 1956, kdy už se éra zadokolesových lodí chýlila ke konci. Česká plavba labská je vyřadila v roce 1996 po zlomení klikového hřídele, ale pak je převzala soukromá firma EVD a vrátila je do provozu.
Nyní jsou vůbec poslední ze všech lodí svého typu, která ještě slouží v nákladní dopravě. Ostatní byly vesměs sešrotovány, jen několik z nich prošlo přestavbou na osobní lodi a vozí turisty po Vltavě.
Beskydy by v případě svého zrušení posloužily zřejmě jako zásobárna náhradních dílů pro osobní lodě.
Najdou se peníze?
Poslední záchranou jsou pro loď jednání s ministerstvem dopravy. Některé zdroje uvádějí, že přítomnost alespoň jednoho zadokolesového plavidla na Labi je nezbytná, a dokonce povinná. Všechny ostatní vyprošťovací prostředky už totiž také skončily pod plameny autogenu; uvízlé lodi by tedy musela vyprošťovat sestava několika slabších lodí nebo pozemní tanky, obojí ale s velmi nejistým výsledkem.
Ministerstvo si problém uvědomuje. "V tuto chvíli jednáme o případné finanční podpoře. Provozovatel nám dal nějakou finanční analýzu nákladů na provoz a počátkem ledna to bude řešit i pan ministr," řekl ČTK Martin Novák z tiskového oddělení ministerstva.
Podle informací ČTK by v případě dohody platilo ministerstvo určitý paušál za pohotovost a k tomu peníze za každé vyprošťování jako určitou kompenzaci za omezenou splavnost dolního úseku řeky.
