"Mnoho zemí jadernou energetiku opouští, firmy proto musejí za každou cenu hledat zakázky, protože se jim zmenšuje trh," řekl polskému listu Dziennik-Gazeta Prawna Piotr Luba z poradenské společnosti PwC.
Očekává proto, že o tendr budou mít firmy vyrábějící technologie pro jaderné elektrárny velký zájem. Největší šanci u polské elektrárenské jedničky PGE, která má realizaci atomového programu na starosti, má francouzská Areva, americký Westinghouse a japonsko-americká skupina GE Hitachi. Hůře na tom jsou firmy z Jižní Koreje, Číny nebo Ruska.
Francouzům může zakázka uniknout
Podle nejmenovaných odborníků, na které se odvolává list Rzeczpospolita, se ještě před rokem zdálo, že největší šance na to, aby ji PGE pro jadernou elektrárnu vybrala, má technologie francouzské Arevy. Situace se ale změnila ve prospěch GE Hitachi a Westinghouse po květnové návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v Polsku. Jaderná energetika byla jednou z věcí, o které se šéf Bílého domu bavil s polskými politiky ve Varšavě.
Sbohem uhlíPolsko chce do budoucna snížit svoji závislost na uhlí, ze kterého nyní vyrábí okolo 90 procent elektrické energie. V roce 2030 by podle energetické strategie současné vlády mělo necelých 16 procent elektřiny pocházet z jádra, z černého a hnědého uhlí dohromady 57 procent. |
Westinghouse a Areva jsou mezi firmami, které v Česku usilují o zakázku na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. GE Hitachi letos v létě zvítězila ve výběrovém řízení v Litvě, dodá jaderný reaktor pro elektrárnu, jež má v budoucnu vzniknout ve městě Visaginas.
Náklady na stavbu první polské jaderné elektrárny o výkonu okolo 3000 megawattů se odhadují na 30 až 55 miliard zlotých (167 až 306 miliard korun). Firmě, která pro ni dodá technologii, připadne většina těchto peněz. Podle slibů polského premiéra Donalda Tuska má elektrárna začít proud vyrábět v roce 2020, další má být postavena do roku 2030. Zatím není jasné ani to, kde první polská jaderná elektrárna bude stát.
Polsko chce do budoucna snížit svoji závislost na uhlí, ze kterého nyní vyrábí okolo 90 procent elektrické energie. V roce 2030 by podle energetické strategie současné vlády mělo necelých 16 procent elektřiny pocházet z jádra, z černého a hnědého uhlí dohromady 57 procent.
