Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Vary čekají na silný rubl. Rusové už nestojí o předražené byty

Ekonomika

  11:17
KARLOVY VARY - Karlovarské byty za desítky milionů korun zůstávají prázdné. Rusové, kteří jejich ceny vyšponovali, přestávají do města investovat. Kurz rublu klesá, do karlovarských lázní přestávají jezdit i turisté. Čtyři z pěti hostů přitom dosud hovořili rusky.

Karlovy Vary foto: karlovy-vary.cz

Ze dne na den zdražil byt v Karlových Varech o sto tisíc korun. Žádná svévole majitele, jen běžný důsledek změny kurzu měny. 

Ceny luxusních karlovarských bytů se udávají v eurech. Přepočet na české koruny je jen bezvýznamná úlitba většinové populaci. Nikdo nepředpokládá, že by se o byt za 900 tisíc eur, respektive za 23 milionů korun, zajímal Čech. Cílovými klienty takových rezidencí jsou cizinci, především Rusové. 

PSALI JSME:

Rusové jsou totiž základní klientelou lázeňských domů v Karlových Varech. Přijedou jednou, dvakrát, desetkrát. Blahodárné účinky pramenů, čistá atmosféra údolí říčky Teplá, několik staletí trvající tradice lázní i „šlehačkové dorty“ fasád domů v lázeňském centru jim učarují natolik, že chtějí mít v Karlových Varech vlastní byt. 

Trend vystihli jak čeští, tak ruští podnikatelé a začali ve městě stavět. Mít v Karlových Varech byt se stalo pro ruskou střední třídu prestižní záležitostí. 

Ostatně, dvakrát zde pobýval car Petr Veliký. Při svém prvním pobytu v roce 1711 si car získal srdce všech Karlovarských. Celý den pomáhal zedníkům při stavbě domu U Páva, na neosedlaném selském koni vyjel Jelení skok, sám ze dřeva vysoustružil tři nohy ke karetnímu stolku a vyhrál soutěž místních ostrostřelců. 

Byty za desítky milionů

V touze přiblížit se velikánovi své historie Rusové na peníze nehleděli. Ceny rezidencí v centru města se tak vyšplhaly na desítky milionů korun. Kvůli ukrajinské krizi a následnému poklesu kurzu rublu však loni zájem Rusů o předražené byty ochabl. 

A tak se Karlovy Vary staly po Praze a Brnu jediným českým městem, kde je aktuálně na prodej více než sto bytů dražších pěti milionů korun. Na konci ledna jich bylo 176 čili 17 procent celkové nabídky. V poměru k počtu obyvatel to je absolutně nejvíc v České republice. 

Karlovy Vary

„Rusky mluvící klientela rezidenční trh v lázních zásadním způsobem pokřivila, pět let je na velkém ústupu a aktuálně v podstatě neexistuje,“ uvedl Jiří Brož, jednatel karlovarské společnosti Loyd reality. 

„Mimo lázeňské území se ceny bytů pohybují na úrovni 32 až 35 tisíc korun za čtvereční metr. Prodejní cena je zde pouhou kalkulací nákladů na koupi pozemku, ceny stavby a souvisejících nákladů, zahrnuje minimální nebo nulový zisk developera. I zde zůstává více než polovina neprodaných bytů. 

I v těchto projektech kupují byty rusky hovořící zájemci, jsou to ale většinou ti, kteří se zde usadili natrvalo, pracují zde a bydlí po většinu roku,“ vysvětlil Brožův společník Martin Lojda.

V Karlových Varech je také nejvíce nejlevnějších bytů pod jeden milion korun, celkem 143. To představuje 14 procent aktuální nabídky a řadí to Karlovy Vary na třetí místo za Ostravou a Ústím nad Labem. I v této kategorii je však čtvrtina bytů volných, jsou na místní příliš drahé. 

Azbuka na každém kroku

Z padesáti tisíc obyvatel Karlových Varů tvoří cizinci zhruba desetinu. Z nich je 1800 Rusů, 800 Slováků, 450 Ukrajinců, 400 Němců, 400 Vietnamců. Největší vliv mají nejpočetnější Rusové, s nápisy v azbuce se setkáte na každém kroku.
Azbuka, pro většinu Karlovarských nesrozumitelná, vadila starousedlíkům natolik, že přiměli magistrát ke změně. 

Po třech letech jednání a přesvědčování platí od letoška novela zákona, která umožňuje obcím regulovat cizojazyčné nápisy. Novela vznikla z podnětu karlovarského primátora Petra Kulhánka. Pro město to znamená, žemísto sloganů v azbuce budou reklamní nápisy, poutače, vývěsní štíty vždy začínat českým nápisem, který bude rovnocenný významem, čitelností a velikostí textu verzím cizojazyčným. 

„Vadilo to nejen Čechům, v novinách jsem se dočetl reakci ruské návštěvnice, která v anketě řekla redaktorovi něco ve smyslu – to jsem mohla zůstat v Rusku, já jsem ale chtěla vidět Česko,“ řekl Kulhánek. Karlovy Vary jsou podle něho historicky městem kosmopolitním, kde se po staletí potkávají národy. A říct, že něco z tohoto města je určeno jen pro ruskou klientelu, je trochu neomalené, zavání to segregací. 

PSALI JSME:

Jedním z důvodů, proč magistrát trvá na českých ekvivalentech, je také to, že Karlovy Vary jsou pořád v České republice, i v lázeňské části žijí místní lidé a mají právo se ve svém městě orientovat. „Nemáme nic proti klidně deseti jazykovým mutacím, ale prostě chceme, aby město bylo srozumitelné i pro lidi, kteří neovládají azbuku,“ dodal primátor.

Rodinné stříbro v cizích rukou Rusové nejsou jediní cizinci, kteří ovládají karlovarské „rodinné stříbro“. Vedle lázní do této kategorie spadají Becherovka, Mattoni, Moser či porcelánky. 

Z velkých lázní jsou ryze české jen Vojenská léčebna a společnost Thermal – F. Čechům patří dvě třetiny Imperialu, třetinu drží ředitel Alexandr Rebjonok. Bristol patří ruské rodině Kocherových, sanatorium Astoria vlastní prostřednictvím pojišťovny Kooperativa rakouská Vienna Insurance Group a o Zámecké lázně, Carlsbad Plaza a Carlsbad Clinic, sdružené pod hlavičkou Eden Group, se dělí kyperské firmy Finstall a Targenco. 

Společnost Jan Becher, která do čtyřiceti zemí světa ročně vyveze osm milionů litrů becherovky, je od roku 2001 součástí francouzského koncernu Pernod Ricard. Na její privatizaci v roce 1997 vydělali Zdeněk Bakala i Karel Schwarzenberg. 

Becherovka, Kyselka, Thermal

Tehdy Becherovku získala firma Value Bill, v níž měl 40 procent Pernod Ricard, 40 procent firma Patria Financer Zdeňka Bakaly a 20 procent Karel Schwarzenberg. Během čtyř let francouzský koncern odkoupil podíly svých společníků. Ceny nebyly zveřejněny, ale v souvislosti s loňskými úvahami o snahách koncernu Pernod Ricard zbavit se karlovarské firmy se objevila suma čtyř miliard korun. 

Ochranná známka minerálních vod Mattoni patří od roku 1994 italské rodině Pasquale. Zatímco zakladatel firmy Heinrich Mattoni po převzetí stáčírny v Kyselce toto městečko vyšperkoval do podoby lázní odpovídajících karlovarskému „salonu Evropy“, rodina Pasquale se starala především o prodej minerálky a lázeňské objekty v Kyselce nechala chátrat. 

„Kalifornští houmlesáci by se o ty domy postarali líp. Byl jsem tu před šesti lety, ale dnes ty domy vypadají, jako by se staly cílem útoku nějaké vojenské jednotky v Afghánistánu,“ řekl v roce 2012 při návštěvě Kyselky pravnuk zakladatele americký profesor Rudi Mattoni. Loni firma Karlovarské minerální vody, patřící rodině Pasquale, nechala chátrající lázeňské objekty v Kyselce vyklidit. 

Samostatnou kapitolou je karlovarský hotel Thermal, kde letos proběhne 50. ročník mezinárodního filmového festivalu. Kvůli festivalu jej nechala komunistická vláda postavit, a to ve stylu „socialistického optimismu“ – vzhůru k výškám, železo, beton a sklo. Po roce 1990 se chtěl stát hotelu zbavit, privatizace se ale nepovedla. 

Hotel byl dlouho ztrátový, unikátní otevřený plavecký bazén s termální vodou, umožňující koupání i v zimě, nevydělával. V posledních letech není v zimě v provozu. Za uplynulých dvanáct měsíců je Klaus J. Pilz již třetím ředitelem Thermalu. Ministr financí Andrej Babiš letos v lednu uvedl, že hotel by se měl zbavit neefektivních provozů, že by měl například prodat bazén, „nejlépe nějakému arabskému šejkovi“.

Ministrovo vyjádření karlovarské hoteliéry pobavilo. Arabové, byť ne šejkové, již Thermal jednou privatizovali. Stáli za firmou Jasmín, která v roce 1993 vyhrála tendr s tím, že za Thermal zaplatí půl miliardy korun. Stihli zápis do katastru nemovitostí, aniž by peníze zaplatili. Nezaplatili dodnes, ovšem obratem hotel prodali firmě Helvetia. 

O hotel se pak přihlásila firma XaR, druhá v tendru, s nabídkou 350 milionů korun. Soud nakonec všechno zrušil a Thermal vrátil do státních rukou. Vřídelní kolonáda zůstane Karlovy Vary jsou unikátním lázeňským městem a magistrát se v rámci svých možností o patnáct karlovarských pramenů stará.

„Naší letošní prioritou je zahájení generální opravy haly výstřiku Vřídla. Kolonáda má za sebou 40 let od dostavění v silně exponovaných podmínkách a je třeba ji připravit na další desítky let, byla projektována na 80 let,“ uvedl Milan Trnka, ředitel Správy přírodních lázeňských zdrojů a kolonád. 

Sice se objevují názory, že by město mělo současnou Vřídelní kolonádu z betonu, oceli a kamene nahradit nějakým jiným objektem, který by více odpovídal duchu a historii lázeňského místa, město ovšem nemá ani projekt, ani 200 milionů korun na jeho uskutečnění.

„Běžná údržba této kolonády stojí ročně několik set tisíc korun. Větší opravu vyžaduje kolonáda vždy po zhruba pěti letech, a to v objemu zhruba pět až deset milionů korun,“ připomněl primátor. 

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!