Nižší hospodářský růst jen zdůrazňuje dluhové problémy řady evropských zemí, neboť v hospodářském útlumu daňové výnosy klesají a naopak nároky na výdajovou stranu veřejných rozpočtů rostou.
Obavy trhů z recese, či zatím spíše zpomalení hospodářského růstu potvrzují některé předstihové indikátory z evropských zemí i USA. Růstové vyhlídky pro zbytek letošního a pro příští rok jsou tak analytiky revidovány dolů.
I když se stále více hovoří o blížící se recesi, podobný šok, jaký globální ekonomika zažila v roce 2009, bych neočekával. Můžeme však být svědky delšího období slabého hospodářského růstu, který nebude vytvářet velké množství nových pracovních míst.
Ekonomická krize roku 2009 přišla po velmi dlouhém období hospodářského vzestupu a představovala pro většinu lidí něco nečekaného, šok. Nyní s rizikem recese domácnosti i firmy počítají. Vědí, že za minulou krizí stála především velká zadluženost. Firmy racionálně v pokrizové době svou zadluženost snižovaly a ty, které přežily, jsou dnes ve slušné kondici.
Podniky i domácnosti se z minulé krize poučily a významně si utáhly opasky. Vlády se ale nepoučily a zřejmě až další tlak finančních trhů je přiměje k nápravě veřejných financí. Škrtat se však musí ne tam, kde to je politicky nejsnadnější, ale tam, kde to dává největší smysl.
