Původně Babiš kvůli potírání daňové kriminality chtěl vznik centrálního registru účtů, který měl obsahovat nejen údaje o existenci účtů fyzických či právnických osob, ale také o tom, kolik je na nich peněz. S tím ale nesouhlasila Česká národní banka. Ta projevila souhlas s jednodušší formou registru.
„Česká národní banka souhlasí s tezemi zřízení a provozování tzv. Centrální evidence účtů, tedy jednoduché evidence existujících účtů fyzických a právnických osob vedených u úvěrových institucí formou jakéhosi rozcestníku. Součástí evidence by proto neměly být stavové hodnoty na účtech. O konkrétních podmínkách vytvoření a provozu Centrální evidence účtů na základě dohodnutých principů se vede diskuse,“ uvedl již dříve mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann.
Příslušný zákon k evidenci by měl podle dřívějších zpráv médií vzniknout během roku 2015. Zřízení registru má zajišťovat ministerstvo financí, které má být i jeho uživatelem.
Data v registru budou podle plánu aktualizována minimálně denně. Oprávněné orgány, které nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí, budou dotazy podávat elektronicky. Odpovědi mají putovat do datových schránek, uvedl dříve server Česká justice.
O vzniku evidence účtů se mluví dlouho, v EU ji má řada zemíDiskuse o vzniku centrální databáze účtů, která by urychlila výměnu informací mezi bankami a policií a přispěla tak k potírání daňové kriminality, jsou na politické scéně evergreenem. Již v roce 2004 přišel s návrhem na centrální registr účtů ministr vnitra František Bublan. Narazil však na odpor Úřadu pro ochranu osobních údajů či zástupců bank. Ve hře byla databáze účtů také v roce 2011 za ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). V EU centrální registry provozuje řada zemí, další státy je pak připravují.
|
