"Vysoké vedlejší náklady práce odrazují firmy od příjímání nových zaměstnanců," opakuje dlouhodobě premiér a předseda ODS Petr Nečas. Hlavně jeho strana prosazuje při vyjednáváních o penzijní reformě, na jejíchž základních principech už se koalice dohodla, aby se pojistné snížilo o 1,2 procenta.
Čtěte také |
Věci veřejné jsou proti
"Moc nevěříme představě, že snížením odvodů na sociální pojištění snížíme cenu lidské práce, což se projeví vyšší zaměstnaností," řekl v rozhovoru pro LN lídr strany a ministr dopravy Vít Bárta.
Fakta o sociálním pojištění* v Česku je čtvrté nejvyšší v Evropě |
Bárta tvrdí, že důchodová reforma sama o sobě už bude tak velkou zátěží pro veřejné finance, že nemá cenu schodek ještě dál prohlubovat poklesem sociálního pojištění. Pokud by nápad na snížení odvodů neprošel při penzích, ODS a TOP 09 se k němu vrátí při návrzích dalších reforem. Už teď se rýsují přinejmenším dvě příležitosti.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) zpracovává návrhy na zvýšení konkurenceschopnosti země, kde se pokles sociálního pojištění téměř jistě objeví. Právě vysoké vedlejší náklady práce totiž vychází ze všech mezinárodních srovnání jako jedna z velkých slabin české ekonomiky. Druhou příležitostí bude nový zákon o dani z příjmu, který chystá ministr financí Miroslav Kalousek.
Firmy, nebo lidé? Tohle dilema politici ještě nevyřešili
Politici se zatím ani nerozhodli, jestli se od povinných odvodů uleví firmám, nebo zaměstnancům. Druhá verze je atraktivnější, protože by se lidem zvýšily čisté platy, což by mohli vnímat jako částečnou kompenzaci za zvýšení DPH, které kabinet vedle penzijní reformy chystá.
Daň se sjednotí na 19 procentech. Snížená sazba, která se platí hlavně za základní potraviny, vodu, teplo nebo kulturu, tak stoupne o devět procent ze současných deseti.
Sociální pojištění je vůbec největším zdrojem příjmů státního rozpočtu. Loni se na něm údajně vybralo 355 miliard korun. Platí se z něj především důchody a nemocenská. Jen samotné důchody, na něž míří 28 procent z příjmu každého zaměstnance, loni skončily ve schodku 30 miliard. Deficit se bude každým rokem prohlubovat.
Vyvedení tří procent z příjmů na soukromé penzijní účty pro generaci 40-, na čemž už se vláda dohodla, připraví rozpočet o dalších 25 až 30 miliard. Sjednocení DPH na 19 procentech přinese 50 miliard. Dalších až 30 miliard chce vláda získat z dividend polostátních firem, především z ČEZ.