Ne vždy si lidé v nové práci „sednou“, ať už profesně, či lidsky. Ale jakmile skončí zkušební doba, nastává potíž – skončit pracovní poměr není tak docela snadné, zvláště pro zaměstnavatele. Nejlepší variantou je samozřejmě „smírné“ skončení pracovního poměru dohodou (které se budeme věnovat hlavně v dalším díle seriálu – pozn. red.), na kterou ale musí být dva, a proto není vždy možná. „Výpověď je zcela standardní způsob skončení pracovního poměru, je-li už po zkušební době a dohoda není možná,“ konstatuje Ladislav Smejkal z advokátní kanceláře Dentons.
„Ale samozřejmě je vždy lepší se domluvit. Výpověď je totiž jednostranná, nelze si v ní sjednat vůbec nic. V dohodě ano, třeba datum skončení pracovního poměru, způsob předání práce a podobně,“ dodává advokát.
Zaměstnanec má při podávání výpovědi celkem komfortní pozici – podle zákoníku práce ji může podat z jakéhokoli důvodu, či dokonce úplně bez udání důvodu.
„Podat výpověď jej nic nestojí a stačí ji třeba i jen nechat na vrátnici. Dále je dobré uvést v ní základní informace o pracovním poměru, třeba kdy byla podepsána pracovní smlouva, jaký byl druh práce a podobně,“ vysvětluje Ladislav Smejkal. Pracovní poměr pak skončí uplynutím výpovědní doby, která je ze zákona alespoň dvouměsíční. „Pokud zaměstnavatel opravdu o daného zaměstnance stojí, úprava pro něj příliš příznivá není a s podanou výpovědí mnoho nenadělá,“ říká Smejkal. Pokud se firma naopak svého pracovníka chce zbavit, zákoník práce jí klade řadu překážek.
