Výnos desetiletých dluhopisů proti pátku vzrostl o dalších 5,3 bazického bodu a dostal se až na 7,03 procenta. To je výše, která je v případě Španělska považována za dlouhodobě neudržitelnou. Nad sedmi procenty je přitom výnos za poslední týdny už poněkolikáté.
ČTĚTE TAKÉ |
Ekonomický list Financial Times napsal, že Madrid navrhuje vytvořit v rámci záchranného programu pro svůj finanční sektor takzvanou špatnou banku. Do ní by převedl nedobytné úvěry, které tíží bilanci některých španělských bank. Tento postup už v minulosti s větším či menším úspěchem zvolilo více zemí, včetně například Irska.
Obava z centralizace
Zamýšlený krok by měl uklidnit především eurozónu, která má obavy, zda bude mít nad španělskými bankami dostatečnou kontrolu, až jim půjčí peníze.
Žádost o finanční pomocŠpanělsko v červnu požádalo eurozónu o finanční pomoc pro svůj bankovní sektor. Madrid může čerpat až 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč), přesnou částku ale ještě neuvedl. Sdělit by ji měl v pondělí, rozhodující proto bude výsledek jednání zmíněné Euroskupiny, tedy jednání ministrů financí eurozóny. |
Založením špatné banky by ale vznikla centralizovaná instituce, na kterou bude mnohem snazší dohlížet. Podrobnosti ale zatím nejsou známy, takže není jasné, podle jakého klíče by se špatné úvěry ocenily a kdo bude špatnou banku řídit.
Zvyšují se i výnosy dalších papírů, včetně těch s dvouletou splatností.
Jejich výnos vzrostl o 24 bazických bodů na 5,18 procenta. Nepříznivá nálada však ovlivňuje i ceny dluhopisů dalších zadlužených zemí z jižního křídla eurozóny, včetně Itálie.
Vyhlídky ekonomiky nejsou příznivé
Audit španělských bank už dříve naznačil, že země by měla být schopna svůj bankovní sektor sanovat s mnohem menší částkou, než zvažovaných 100 miliard eur. Nejčastěji se hovoří o částce kolem 65 miliard eur.
Obavy ale vzbuzují vyhlídky španělské ekonomiky, které zatím nejsou příznivé. Trhy se proto obávají, že by Španělsko mohlo být později nuceno požádat o finanční pomoc stejně, jako to před ním učinilo už Řecko, Irsko, Portugalsko a Kypr. Španělská ekonomika je ale mnohem větší, a mohla by tak destabilizovat celou eurozónu.