Z BP se během úniku ve Spojených státech postupně stal veřejný nepřítel číslo jedna, který se nakonec zavázal k úhradě všeho, co tragédie způsobila. Jen do fondu na nápravu škod spravovaného vládou firma slíbila vložit 20 miliard dolarů. Zástupce firmy Mike Utsler se zhruba před měsícem v neworleanském sídle týmu, který stále koordinuje práce na nápravě ekologické katastrofy, před novináři dušoval, že nikdo nepřijde zkrátka.
Jak předák organizace zastupující komerční rybáře George Barisich, tak třeba majitel nejstarší firmy na zpracování ústřic v New Orleans Al Sunseri ale mluví jinak. Jednání s BP je prý obtížné a plné byrokratických překážek a případy lidí, kteří údajně nedostali žádnou, nebo jen malou pomoc, nejsou výjimkou. Na druhou stranu je ale nutné podotknout, že výjimkou nejsou ani případy lidí, kteří na odškodnění vydělali. A nejde jen o těžko ověřitelný případ striptérky z jednoho klubu v New Orleans, která podle Barisiche dostala od BP jako náhradu ušlého zisku tisíce dolarů.
Čtěte také |
Australský list The Australian například popisuje případy, kdy si lidé díky penězům od těžařského koncernu koupili nové terénní auto. Deník The Washington Post pak píše o tom, jak oblast zálivu zaplavil gejzír peněz.
Někteří lidí podle něj zbohatli tolik, že se pro ně vžilo označení spillionáři. Jde o složeninu anglického slova spill označujícího rozlití (ropy) a slova milionář. List ale zároveň připomíná, že jiní lidé zase dostali peněz relativně málo. A hodně osob pak obdrželo tolik peněz, kolik si zasloužilo.
BP dosud na nápravu škod vydala přes 16 miliard dolarů. Celková částka se podle odhadů vyšplhá na 40,9 miliardy. Přesné odhady celkových dopadů ekologické havárie na ekonomiku v oblasti zálivu ale nejsou k dispozici.
Dopady na BP ale známy jsou. Podle agentury Reuters její tržní hodnota ke konci loňského června klesla o 70 miliard dolarů, když akcie spadly z 61 dolarů za kus před havárií na 26,75 dolaru. Nyní se obchodují zhruba za 45,5 dolaru.
Únik ropy ale pochopitelně nedopadl jen na lidi. Americké centrum pro biodiverzitu nedávno zveřejnilo pochmurné odhady ukazující rozsah dopadu ekologické havárie na přírodu. Tragédie podle něj připravila o život kolem 6 tisíc mořských želv, 26 tisíc delfínů a velryb, 82 tisíc ptáků a nespočetné množství ryb a bezobratlých živočichů. Následky úniku budou v oblasti Mexického zálivu znát desetiletí.
Zástupci rybářů i vědci z Louisianské univerzity se zase při rozhovorech se zahraničními novináři shodnou na tom, že se v zasažených částech zálivu nerodí nové ústřice, na příčině už ale ne. Podle vědců může být na vině umělé odkloňování místních toků, které mělo zabránit šíření ropy do vnitrozemí. Rybáři si zase myslí, že na vině jsou chemické látky používané k rozpuštění této suroviny.
BP ale ohledně obnovy oblasti hýří optimismem. "Jsme absolutně přesvědčeni, že voda je bezpečná. Místní obyvatelé i turisti nám říkají, že pláže nikdy nevypadaly lépe, plody moře jsou bezpečné a podmínky k rybaření vynikající," uvedli tento týden zástupci firmy.
Agentura Reuters, která je citovala, nicméně připomněla, že tomu není tak dávno, co moře na pobřeží zálivu vyplavilo přes 150 mrtvých delfínů.
Příčina jejich smrti není známá. Velká část z nich ale byla mláďata počatá s největší pravděpodobností během neštěstí. Samantha Joyeová z Georgijské univerzity přitom podotýká, že výzkum dopadů úniku na oceán pokračuje jen pomalu. "Ráda bych vynesla definitivní závěr o zdraví Mexického zálivu, ale nemohu. Hodně toho ještě nevíme," podotkla.
Ropa do Mexického zálivu unikala od 20. dubna, kdy vybuchla ropná plošina Deepwater Horizon provozovaná BP, do 15 července. Výbuch zabil 11 lidí a poškodil i nově vyhloubený ropný vrt na dně Mexického zálivu. V hloubce 1500 metrů potom do moře začala unikat ropa. Celkem jí do vod zálivu uniklo téměř 800 milionů litrů. Surovina poškodila pobřeží pěti amerických států, včetně ekologicky citlivých mokřadů v deltě Mississippi.
