Potravinářská komora chce podle slov své mluvčí Dany Večeřové zpřístupnit regály obchodních řetězců co největšímu počtu dodavatelů. Z tohoto důvodu žádá odstranění takzvaných zalistovacích poplatků, které musejí dodavatelé platit, aby se jejich výrobky dostaly na regály a do katalogů obchodních řetězců. Tyto poplatky považuje komora za klíčovou překážku bránící menším firmám v obchodování s řetězci. Parlament už v minulosti návrhy omezující řetězce několikrát odmítl.
Nový návrh Potravinářské komory už nehovoří o zneužívání dominantní síly řetězců, nýbrž o významné tržní síle, která vzbuzuje ekonomickou závislost. „Náš zákon, který se inspiroval legislativou v Maďarsku, nemá být regulační. Má narovnat dodavatelsko-spotřebitelské vztahy,“ vysvětlila Večeřová.
Zástupci obchodníků ale varují, že přijetí návrhu komory by mohlo odstartovat nepředvídatelné zvýšení cen potravin. „Podobný zásah do tržní rovnováhy by vedl k nárůstu cen potravin, který nemá obdoby,“ varuje jednatel řetězce Globus Petr Vyhnálek.
Nebezpečí růstu cen v případě přijetí návrhu Potravinářské komory potvrdili i předseda Svazu obchodu Zdeněk Juračka a ministr zemědělství Petr Gandalovič. Ten upozornil, že podle nezávislé analýzy ministerstva průmyslu a obchodu nepanuje v domácí maloobchodní síti nevyvážená situace. „Problémem je spíše skutečnost, že v některých dodavatelskospotřebitelských vztazích nedochází k naplňování stávajících zákonů, jako například maximální 30denní lhůty pro provádění plateb,“ uvedl Gandalovič.
Návrh Potravinářské komory by podle Libora Kytýra, mluvčího společnosti Ahold, která provozuje řetězce Albert a Hypernova, mohl naopak ublížit samotným dodavatelům. „Zalistovací poplatky jsou odměnou dodavatelů za uvedení jejich produktů v katalogu obchodů,“ vysvětlil Kytýr. „Vždy se objeví velcí dodavatelé, kteří rádi zaplatí výměnou za umístění zboží v letáku či organizování ochutnávek přímo v obchodech. Jakákoliv netržní regulace by zúžila příležitosti pro menší dodavatele, protože velcí maloobchodníci by byli nuceni spolupracovat pouze s nadnárodními dodavateli.“
Nový návrh Potravinářské komory už nehovoří o zneužívání dominantní síly řetězců, nýbrž o významné tržní síle, která vzbuzuje ekonomickou závislost. „Náš zákon, který se inspiroval legislativou v Maďarsku, nemá být regulační. Má narovnat dodavatelsko-spotřebitelské vztahy,“ vysvětlila Večeřová.
Zástupci obchodníků ale varují, že přijetí návrhu komory by mohlo odstartovat nepředvídatelné zvýšení cen potravin. „Podobný zásah do tržní rovnováhy by vedl k nárůstu cen potravin, který nemá obdoby,“ varuje jednatel řetězce Globus Petr Vyhnálek.
Nebezpečí růstu cen v případě přijetí návrhu Potravinářské komory potvrdili i předseda Svazu obchodu Zdeněk Juračka a ministr zemědělství Petr Gandalovič. Ten upozornil, že podle nezávislé analýzy ministerstva průmyslu a obchodu nepanuje v domácí maloobchodní síti nevyvážená situace. „Problémem je spíše skutečnost, že v některých dodavatelskospotřebitelských vztazích nedochází k naplňování stávajících zákonů, jako například maximální 30denní lhůty pro provádění plateb,“ uvedl Gandalovič.
Návrh Potravinářské komory by podle Libora Kytýra, mluvčího společnosti Ahold, která provozuje řetězce Albert a Hypernova, mohl naopak ublížit samotným dodavatelům. „Zalistovací poplatky jsou odměnou dodavatelů za uvedení jejich produktů v katalogu obchodů,“ vysvětlil Kytýr. „Vždy se objeví velcí dodavatelé, kteří rádi zaplatí výměnou za umístění zboží v letáku či organizování ochutnávek přímo v obchodech. Jakákoliv netržní regulace by zúžila příležitosti pro menší dodavatele, protože velcí maloobchodníci by byli nuceni spolupracovat pouze s nadnárodními dodavateli.“
