1. února 2011 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Auto

Vyšší pokuty pro bohaté? Bártův
nápad není tak amatérský, jak se zdá

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 11Diskuse
Policejní kontrola (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Policejní kontrola (ilustrační foto) | foto: ČTK
Zní to jako nepřijatelný dvojí metr - má bohatý pirát silnic platit ve správním řízení víc než chudý? Pracovní ideu ministra dopravy ale v zásadě nevylučuje ani česká, ani evropská judikatura.

Ministr dopravy Vít Bárta po svém nástupu do funkce rozvířil veřejné mínění návrhem, aby se pokuty stanovovaly podle majetkových poměrů řidičů dopouštějících se přestupků. Inspiroval se příkladem Finska nebo Švédska, kde se pokuty podle výše majetku u závažných přestupků uplatňují. Podle ministra za Věci veřejné je vhodné zavést tuto novinku i v Česku; tento měsíc se k ní znovu vrátil, nemá se tedy zřejmě jednat jen o letní lehký nápad. Jak Vít Bárta uvedl 6. ledna ve veřejnoprávním televizním pořadu Máte slovo: "Aby pokuta měla na všechny stejný dopad, je třeba zohlednit příjmy. Rozdíl přece je, když dvoutisícikorunovou pokutu dostane řidič s měsíčním platem 10 tisíc nebo 100 tisíc korun."

Za tento návrh se mu dostalo řady negativních reakcí; oponenti zejména argumentovali ústavně danou rovností všech před zákonem. Bártův návrh zde nyní nehodlám přímo hodnotit, ale chtěl bych upozornit na trend v české judikatuře, která majetkové poměry pachatelů správních deliktů již nyní bere v potaz.

Zohlednit majetkové poměry...
Musí správní úřad při ukládání pokuty za tzv. jiný správní delikt (například podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí) přihlédnout k majetkovým poměrům pachatele? Správní delikty dělíme na přestupky a tzv. jiné správní delikty. Druhá kategorie není - a z povahy věci ani nemůže být - kodifikována, takže její úprava se nachází v řadě jednotlivých zákonů. Například zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství - anebo už zmíněný zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

Konkrétní příklad správního deliktu podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích: právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí dopustí správního deliktu tím, že: například vyžaduje od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, složení vstupního poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost. Anebo odměny osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, odvozuje od získání dalších osob pro tuto činnost, které takto získal.
Soudy přitom vzkazují správním orgánům: Zohledněte majetkové poměry pachatele.

ČTĚTE TAKÉ:


... je-li to "záchranná brzda"
Ve shodě s relativně novou, avšak do značné míry už ustálenou českou judikaturou, konkrétně s judikaturou Ústavního soudu (například rozhodnutí Pl. ÚS 3/02, Pl. ÚS 38/02, I. ÚS 416/04) a s judikaturou Nejvyššího správního soudu (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 20. dubna 2010, sp. zn. 1 As 9/2008) je "správní orgán ukládající sankci povinen přihlédnout v nezbytném rozsahu také k osobním a majetkovým poměrům pachatele". Musíme zde podtrhnout, že judikatura toto ukládá i v případech, kdy takový požadavek ze zákona přímo nevyplývá.

Tam, kde zákon s poměry pachatele jako se zvláštním hlediskem pro určení výše pokuty nepočítá, měla by informace o majetkové situaci pachatele působit jako - slovy rozšířeného senátu NSS - "záchranná brzda". Tedy pomyslný legální záchranný kruh, jenž má být tonoucímu správnímu delikventovi poskytnut jen výjimečně. A to až ve chvíli, kdy hrozí natolik značný peněžitý trest, že by mohla mít pro pachatele správního deliktu z ústavního hlediska nepřípustný likvidační ráz.

Správní orgán se tedy nebude muset při ukládání pokuty za jiné správní delikty, u nichž zákon neupravuje zvláštní kritérium v podobě osobních a majetkových poměrů pachatele, zabývat podrobným zjišťováním těchto poměrů tam, kde bude s ohledem na dosavadní průběh správního řízení zřejmé, že pokuta existenčně neohrozí pachatele či jeho podnikání.

Naopak tam, kde si závažnost spáchaného deliktu či další relevantní okolnosti vyžádají v rámci rozmezí takovou intenzitu sankce, že nebude možné riziko likvidačního působení vyloučit, bude nutné, aby se správní orgán zjišťováním osobních a majetkových poměrů pachatele důkladněji zabýval a přihlédl k nim.

Kdo mlčí, může si za trest sám
Legální pravomoci správního orgánu ke zjišťování osobních a majetkových poměrů jsou dosti skromné, třebaže se podstatně neliší od pravomocí správního orgánu v řízení o přestupku a s výjimkou možností prolomení bankovního tajemství (viz § 8 trestního řádu) ani od pravomocí soudu v řízení trestním.

Bude tedy záležet především na účastníku řízení, zda řádně poskytne součinnost. Tedy že správnímu orgánu poskytne základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech - a buď je věrohodným způsobem doloží, nebo umožní správnímu orgánu, aby si potvrdil jejich skutečnou pravdivost (například tím, že zbaví pro tento účel orgány veřejné moci mlčenlivosti). Pokud tak účastník řízení neučiní, a naopak odmítne poskytnout správnímu orgánu dostatečnou součinnost, bude správní orgán oprávněn vyjít pouze z informací, jež vyplynuly z dosavadního průběhu správního řízení a které si správní orgán může zjistit bez spolupráce s účastníkem řízení.

Bohatství v den rozhodnutí
K jakému datu osobní a majetkové poměry pachatele vlastně posuzovat? Ke dni spáchání, nebo ke dni, kdy je správní delikt posuzován?

Nejvyšší správní soud zde říká, že správní orgán by měl hodnotit osobní a majetkové poměry pachatele správního deliktu ke dni svého rozhodování, nikoliv k okamžiku spáchání deliktu. Zcela obdobně by měl výši pokuty posuzovat i správní soud, a to ať už v rámci samotného soudního přezkoumání pokuty, nebo při posouzení zvláštního návrhu žalobce na moderaci trestu ve smyslu § 65 odst. 3 a § 78 odst. 2 soudního řádu správního. S předestřeným názorem NSS souhlasím. Kdyby bylo na věc nahlíženo obráceně, mohlo by například dojít k takřka absurdní situaci, kdy by se pachatelovy majetkové poměry od času spáchání správního deliktu zlepšily, a vysoká pokuta by přesto nemohla být uložena. Anebo opačně, pokud by pachatel v mezidobí mezi okamžikem spáchání deliktu a správním rozhodnutím výrazně zchudl, stala by se pro něj sankce likvidační, což je přirozeně proti smyslu judikátu.

Jinak v souladu s doktrínou i judikaturou musím konstatovat, správní trest, má-li být účinný, musí přijít co nejrychleji po spáchání činu. V ideálním případě by nemělo docházet k velké časové prodlevě mezi dnem spáchání deliktu a dnem, kdy je správní delikt správním úřadem posuzován. A tudíž ani k velkým změnám v majetkových poměrech pachatele.

Mamidakis proti Řecku
Z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku k záležitosti "likvidačních pokut" připomeňme zejména jeho rozsudek ze dne 11. ledna 2007 Mamidakis proti Řecku, z něhož mj. plyne, že přílišná pokuta může být takovým omezením vlastnického práva, které je nepřiměřené sledovanému cíli, a je tudíž v rozporu s čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

V citované věci Mamidakis vs. Řecko šlo o to, že stěžovatel (prezident ropné společnosti) byl sankcionován za pašování ropných produktů. Celní pokuta zde činila necelé tři miliony eur. Pan Mamidakis byl dále odsouzen k úhradě další pokuty ve výši blízko k pěti milionů eur. V Řecku byly všechny jeho opravné prostředky zamítnuty, a proto se obrátil až na Evropský soud pro lidská práva, kde se úspěšně domohl uznání, že skutečně došlo k porušení článku 1 Protokolu 1.

Ropný magnát mj. odkazoval na odsouzení Řecka pro podobné skutky již dříve - například v případě Louloudakis vs. Řecko z 12. července 2001. Zmíněný evropský judikát "Mamidakis" cituje i Nejvyšší správní soud a bere si z něj poselství, že pokuta musí být přiměřená a nesmí být likvidační vůči pachateli správního deliktu.

Je pokuta 2000 Kč likvidační?
Je myslím dobré připomenout, že dle nazírání Nejvyššího správního soudu je povinností správního orgánu zkoumat majetkové poměry přestupce - a zamezit tak likvidační výši ukládané sankce - o to větší v případech, kdy přestupcem je fyzická osoba - nepodnikatel.

Avšak zmírňování by mělo být jen mimořádný instrument, který se má použít v případě likvidačních pokut, nikoli jen proto, že by výši pokuty vnímal delikvent jako silně nepříjemnou. Podle sdělení jednoho správního úředníka autorovi tohoto článku se v praxi vyskytla i při pokutě ve výši 2000 korun reakce, že jde o "likvidační výši"...

V praxi obtížné, ale...
Je správné, že ministr Bárta a jeho lidé nechtějí řešit všechny přestupky s ohledem na majetkové poměry pachatele. Ministerstvo rozumně navrhuje, aby se to týkalo jen těch nejtěžších, a tedy společensky nejnebezpečnějších správních deliktů v dopravě. Jako je kupříkladu překročení povolené rychlosti v obci o 50 km v hodině nebo jízda na červenou.

Bártův znovuoživený návrh se mi proto nejeví jako "zcela amatérský", jak byl v médiích též označen, i když nikterak nepopírám, že jeho uskutečňování by bylo v praxi leckdy obtížné. K majetkovým poměrům pachatelů se u správních deliktů - byť v obráceném gardu - přihlíží již nyní, ač se to může zdát mnohým jako šokující.

Petr Kolman
  • 11Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz